"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

pajenka: Jako malé se mi stále opakovaly dva sny. Oba smutné a v obouch byla moje mamka. První byl, že jsem spokojeně spala v posteli a nademnous stála mamka. Klidká. Ale okolo se celý dům hroutil. Bylo to hrozné, chtěla jsem se probudit ale nešlo to.
Druhý sen byl o ohni. Stála jsem na kopci a koukala na hořící osadu, hledala jsem mamku, byla už tak blízko a najednou ji oheň pohltil. Bylo to hrozné, budila jsem se s brekem. Sny se mi často opakovaly, bála jsem se chodit spát.
To první bych si třeba mohla vysvětlit tím, že mamka nademnou při každé situaci drží ochnanou ruku a vždy je semnou. Druhý sen nevím. Každopádně když jsem byla malá, ty sny mě děsily a děsí mě i teď, když si na ně vzpomenu....