"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

zarathustra: Věřím, nebo nevěřím? Toť otázka... jak by řekl klasik: "Jsem ateista, díky Bohu..." ...když se mě někdo zeptá na Boha (to velký "B" je tam schválně), většinou mu řeknu, že Bůh je mrtvý, nebo přespříliš krutý... proč? Hned vysvětlím...pokud existuje Bůh, a je to ten Bůh, o kterém se říká, že je všemohoucí a že řídí všechno, tak raději uvěřím tomu, že je mrtvý, než abych musel věřit tomu, že je tak krutý, aby dopustil to, co se na Zemi v dnešní (nejen dnešní) době děje... Nicméně nikomu jeho víru (nebo "nevíru") neberu... Jestli Bůh je a můžeme ho poznat, tak ho nejspíš poznáme, jestli však není, nebo ho není možné poznat, pak nemá význam se tím zabývat...a protože, jak už to tak bývá, si nejsme jisti ani touhle jednoduchou otázkou (má smysl se zabývat Bohem, nebo nemá), budu se raději nadále věnovat světským, na první pohled bezpochyby závažným, leč doopravdy docela bezvýznamným (v porovnání s nekonenčným a věčným vesmírem)problémům a vyzvu Boha k nějaké demonstraci jeho existence...nuže, Bože konej... pokud se vám poslední věta zdála jako rouhání, nejspíše nebudete daleko od pravdy, nicméně umýsl nebyl nikoho, jedině Boha, jakkoli urazit nebo pobouřit...