Motýlí křídla
"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus
Status:
Jsem tu pro každého, kdo o to stojí!
ICQ: 406 153 377
|
Článek Vysněné dárky...?
Komentáře k článku: Vysněné dárky...?
upirka: Tenhle pocit znám, probudíš se ráno a nejdnou jsi o rok starší.Říkáš si, že dneska by to mohlo být jiné, ale nijak se na tu myšlenku envážeš, proto sama moc dobře víš, že si skoro nikdo stejně opět nevzpomene a, že to bude den jako jiný...Já tyhle dny neslavím, nemám s kým a nemám jak...
pajenka: Já jsem se je snažila slavit ale nemá to cenu ... nejlepší je si ten den udělat sama sobě nějak zajímavý ale ne vždycky to jde...
pája: Jo změna žádná, jen když se tě pak někdo zeptá kolik ti je, tak řekneš jen o číslo víc. Vždycky jsem hrozně na ten den natěšená, ne kvůli nějakejm dárkům, ale kvůli tomu, že pořád očekávám nějakej ten převrat. Třeba osmnáctiny, na ty se člověk těší snad už od 10 let. Ale změna žádná. Spousta pubertálních lidí si uvědomí akorát to:"Už můžem legálně chlastat!" Ale to už potom není zase takový vzrůšo, a stejně to neděláte. Ale tenhle článek je o dárcích. Nemůžu říct, že by na mě někdy někdo z rodiny zapoměl. Ale včera jsem měla svátek a jak všude říkám, jak máme ve škole skvělou partu, tak se mi ozvala pouze jedna kámoška a kamoš. Ale Pája mi to vynahradila. Dostala jsem od ní dokonce i plyšáka. V rodině si k svátkům nic nedáváme, nanejvýš nějakou sladkost, moc ty svátky neprožíváme. Díky Pájuš. Už jsem pro něj našla místo a moc mu to tam sekne.
pajenka: Ale přece jen si říkáš, tohle je můj den... jenom můj!
Hej Pájo já díky !!! Jedna bez druhé... to by nešlo... 
jojo®pismenkuje.cz: jn vánoce ale já jsem si jednou přála mír proto že jsem viděla jak se v televizi všichni zabíjejí tak jsem si to přála a nebo jsem vůbec nenapsala XD jsem asi divná XD
jojo®pismenkuje.cz: ale prosim tě ty taky ne vlastně nikdo není divnej každej je origoš...
pajenka: To je zajmavý... hej tak takhle to zkusím brát... nejsem divná ale jsem originál... ti hele nevím, já jsem divná... 
kamila: Ježiš, já asi nemám žádný vysněný dárek. Vždycky mi udělá radost jakýkoli dárek, u kterýho vím, že ten člověk, než jej koupil, si dal tu práci, aby přemýšlel nad tím, co by se mi mohlo líbit neb o hodit. A pokud třeba něco chci, tak si to většinou kupuji sama, až si na to našetřím, protože nemám ráda, když bych měla někomu říkat, co chci. Z toho pak vzniká jakoby povinnost dávat mi dárek, což se mi nelíbí. Můžu ale říct, že mám hodně tvůrčí kamarádky, které dokážou vymyslet skvělé dárky. Třeba předloni jsem dostala golfový kurz na Kaskádě, přičemž jsem golf nikdy nehrála. Rok na to mi daly wellness víkend na tom samém místě (je tam hřiště i hotel), což mi přišlo jako skrytá zpráva – za všechnu tu dřinu na hřišti si můžeš konečně odpočinout 