"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

mariana: Tenhle pocit moc dobře znám.I když už pominul. Přeju, ať brzo najdeš někoho, kdo Tě bude obímat kdykoliv to budeš potřebovat, a ne účelově, ale proto, že tě prostě bude mít rád.

pajenka: Díky, doufám to vážně moc... a teď se okolo mě motá dost kluků, tak jeden z nich by to konečně mohl být!

---
pajenka.svetu.cz

romča: Tak přesně tohle chybí i mně. Samozřejmě, že i ten chtíč tam občas kdesi vzadu je - je to přece přirozené a lidské, ale teplo obejmutí, přiklíštit se k někomu, kdo Tě k životu potřebuje, a prostě s ním jen být - to je nenahraditelný!!!

---
pompo.svetu.cz

pajenka: Ano, je to přirozené, ale uznej-člověk, který tě nezná, nikdy tě neviděl a já nvm co... v tom nemůže být nic víc než jen chtíč... a to pak není to objetí, co já potřebuji.

---
pajenka.svetu.cz

romča: Jj, musíš toho dotyčného nejdřív aspoň trochu poznat. Je logické, že se nebudete objímat na první schůzce

pajenka: Tak to možné je, ale já jenom říkám, že existují tací, co mě nepotřebují znát k tomu, aby mě chtěli i víc než jen obejmout!

---
pajenka.svetu.cz

romča: Jo tak... To je taky normální. Většina chlapů má tendenci myslet jen na to jedno. A i my romantici, kteří máme rádi přednostně to obejmutí, jak už jsem psal, je nekritizujeme, protože je to prostě přirozený. Ale mělo by to mít nejdřív nějaký vývoj. Musí tam existovat vzájemná důvěra. Bez ní to nejde, to dá rozum. Ani jedno, natož to druhý

pajenka: Chce to energii

---
pajenka.svetu.cz