Obklopena zvířectvem

26. listopad 2009 | 13.43 |

Od soboty se pohybuju jenom v přítomnosti zvířátek a věřte, že kdyby uměli obejmout, nikoho jiného bych nepotřebovala. Náš zvířecí harém se hold rozrostl, i když u jednoho zvířátka jen dočasně, byla to sranda.

V naší domácnosti bylo možné najít morče a kočku. Kočka byla i pro mě velkým překvapením. Mamka nechtěla zvíře do bytu a kočku kvůli psu už vůbec ne, ale názory lidí se mění, tak máme kočku. Morče je stálá záležitost. Venku je pejsánek-ovčák a býval i druhý pes, ten bohužel tragicky zahynul. Dále venku můžeme najít slepice, kachny, husy, králíky,... prostě takové to klasické osazenstvo zvířectva na venkově.

V sobotu však do mého pokoje přibyla ještě andulka. Svoji první andulku jsem dostala za první vysvědčení a došlo to tak daleko, že jsem nakonec měla chov andulek ve venkovní voliéře. Pak ale počali starosti a taky se to nevedlo jak by mělo, tak jsem se rozhodla dát je pryč. A hle, zase mám andulku. Tak jsme šly s mamkou v sobotu ráno po trhu a uviděli klec, přišly jsme k ní a koukáme jaké malinkaté andulky co tam mají...a bylo to jasný.

V pondělí tu také přenocovat křeček, který už má vlastní stálou paničku. Posloužil jako chtěný dárek k Vánocům.
Venkovní zvířectvo pojmenované nemám, až na psa. Ten se jmenuje Bárt, původně to byl Rex, ale táta si prosadil svou. Kočka je Suzie, morče Pacina, andulka Chauky.
I přes to, že jsem alergik jsem se zvířat neuměla nikdy vzdát. Co na tom, že neustále smrkám, to že tu stále někdo je, je důležitější. Tedy pro mě ano!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře