Musím najít začátek a jít znovu, jinak!

24. srpen 2008 | 20.45 |

Už zase jsem udělala jednu fatální chybu... už to možná začínám ovládat, už možná vím jak na to. Ale za jakou cenu, za cenu, že ubližuju těm, na kterých mě záleží?

Jsem znovu na začátku dlouhé cesty. Cesty, které jsem již měla polovičku za sebou. Zvládla jsem překonat polovičku svých citů, které se v mé hlavě rojily... všechno jsem začala dostávat pod kontrolu, věřila jsem, že vítězím. Pomalu ale vítězím. Stačí jedna noc a vše je v háji, vše je na záčátku.Ale přece jen mám náskok, už vím jak nato.Už částečně vím, jak ovládat svoje emoce... co to melu, nic nevím. Jenom ubližuju lidem okolo. Mě to bolí, jak jim ubližuju ale já jim vlastně ubližuju vědomně.

Proč s tím nic neudělám, proč prostě nepřestanu ubližovat? Protože se prostě snažím jenom dojít cíle mojí rozdělané cesty.Teď se přestalo dařit. Zas se toho stalo hrozně moc najednou, zas prostě nevím co dál.

Ne já tu cestu najdu, ale co s těmi, kterým jsem už ublížila.. omluva nestačí, to vím. Hraju si na něco, co nemůžu být?

Já už prostě nemůžu takhle dál ... končím, zavírám cestu. Začnu oddělovat jeden svět od druhého a nebudu jedno tahat do druhýho! Ne, to už jsem se poučila.

Nevíte někdo jak dál? Nechci a ani nemůžu ani jednu cestu naprosto uzavřít, aspoň malá škvýrka musí zůstat......když to nejde jinak-přátelství, čas všechno vyřeší! Čas léčí ale ubýhá strašně pomalu!

Jsem kráva ... ubližuju, jsem mrcha. Jsem sobecká, třeba i naivní. Jsem na dalším dně a potřebuju se odrazit!

004568

Zpět na hlavní stranu blogu