"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

ivana: dlouho jsem tu nebyla. Zaujal me tento clanecek. Moc pekne napsane. Taky mam sve oblibene mistecko u jednoho jihoceskeho rybnicku. Tesim se az tam opet po dlouhe dobe vyrazim, sednu si, zavru oci, vsechny starosti odhodim za hlavu a budu jen prijemne snit. Je to ten nejlepsi lek na vsechny problemy, proste balzam na dusi.

pajenka: Plně s tebou souhlasím...

---
pajenka.svetu.cz

malé srdce: Příroda je opravdu veliká učitelka, hlavně pro lidi vnímavé za jakou pokládám i Tebe Páji ( doufám, že jsem použil správný ekvivalent Tvého jména Pavla, protože v jednom ze svých článečků to řešíš, chi. )Když člověka trápí smutek a jeho srdce je bolavé nebo když se cítí osamocen, příroda je tím správným lékem. Je barevnou oázou pro oči, zahradou plnou roztodivné vůně. Příroda otevírá svou náruč, aby nás objala jako Matka, ochraňuje nás a pečuje o nás, ale i ona se občas musí bránit proti těm, kdo ji nemají ve své úctě a plení ji a ničí. I ona se musí bránit proti lidskému egu a nenasitnosti. Svatá Matka Země nám dává svou lásku i svá požehnání, ale také od nás očekává, že ji projevíme svou vděčnost a budeme ji ochraňovat. Svět je tak nádherný ve své rozmanitosti a kdyby jsme byli ještě schopni navíc vidět celou tu nádheru ve své pestrobarevné jednolitosti, například barevnou auru okolo jednotlivých květin a stromů. A kdyby jsme byli schopni vidět i lesní víly a elfy a další přírodní duchy, které jsou součástí přírody, pochopili bychom mnohé věci a především bychom se naučili pokoře.