Krátká zpráva z tandemu...

 Dnes se po dlouhém očekávání splnil jeden z mých snů-tandemový seskok. Poukázku na tandem jsem dostala k Vánocům, narozkám, svátkům na milion let dopředu od Nicol, které jsem se jednou zmínila, že bych to chtěla absolvovat. Díky ti nastokrát!

Ráno jsme vyjeli na dlouhou cestu k Příbrami, kde se to celé mělo uskutečnit. Po vyčerpávající jízdě jsme dorazili na místo. Celou cestu jsem přemýšlela, jaké to asi bude, ale nepociťovala jsem ani strach, ani divné pocity v žaludku(to mě překvapovalo). Na letišti jsem se musela navléct do "slušivé" kombinézy a dostala jsem 10 minutovou instruktáž: co, kdy, kde, jak, proč a pak už jsem se s "mým" parašutistou Michalem  vydala do letadla. Stoupali jsme cca 15 min do výšky 4000m, kde jsem byla vyhozena z letadla. Čekal mě 50 vteřinový volný pád rychlostí  okolo 200km/h. Sluníčko svítilo, mraky byly podemnou a já padala a padala... až sem mrakama propadla a Michal otevřel padák. Rychlé zpomalení bylo znát, hlavně na mých uších, kdy jsem si uvědomila, jak strašně mě bolý. Vyhlídkový let s padákem byl o něco delší než volný pád...cca 8 min, kdy jsme dostala strušný popis okolí...i tu Prahu jsem viděla. Dopad nebyl tvrdý, ba naopak... dopadla jsem na své pozadí v malé rychlosti, nadšená, vyčerpaná a šťastná. Byl to úžasný pocit. Ještě jsem si zašla pro certifikát, tričko, dvd a cd a šupitopresto domů...

Kdo nezažil jen těžko pochopí, jak já často říkám, ale tady u toho to platí dvojnásob. Okamžitě bych do toho šla znovu...ten pocit, být jak pták...jen ten Michal mi trochu kazil pocit nespoutaného létání(já totiž byla spoustaná, i když mě pak trochu povolil;-)).