Co byla zajmavého tento týden?...Nic?

30. listopad 2008 | 10.40 |

Nějak jsem se poslední dobou zabloumala do takových filozofických myšlenek a to je i tak trochu vidět na tohle blogu...
Já vlastně ani nevím, jak je to možné ale zjišťuji,že když mám nedostatek času, tak když už sem píši, tak je to aspoň něco na mé úrovni...prostě a jednoduše je o tom, že když mám moc času, tak sem píši spíše z nudy a kravinky. Když čas není, tak sem píšu něco pořádného. Tak si tak říkám, že by to spíš mělo být obráceně...ale není.

Nějaké novinky v mém životě? Nějaké by byly.
V neděli 23.11. jsme byly s Káťou a Pájou na koncertní verzi Jesus Christ Superstar...krásně udělaný, původní obsazení. Vlastně taková vzpomínka na časy, kdy to šlo 5278798ještě v Pze v divadle. Bohužel pro nás, to bylo v celkem nehezký čas. Představení začínalo v 20:00. No a na to, že druhý den jsme musely do školy, to byl docela zápřah. Domů jsme tradičně přijely v 1 hodinu ráno a v 5:50 znovu vstávat do školy. Tentokrát to můj organismus nevzal už tak dobře jako koncert Mariána a tak jsem ve škole více či méně(spíše více) usínala. Podařilo se mi usnout při písemce z literatury. Tak jsem tak seděla, psala, najednou jsem se zamyslela a probudila až když mi hlava klimbla dolů... doufám, že si toho nikdo nevšiml. Písmenka dopadla na výbornou, takže mě to ani netíží. Usínala jsem pak eště při takových vypravěčských hodinách jako je děják...
Přijela jsem domů, udělala jsem nejdůležitější věci a v 18:00 už jsem byla zalezlá v posteli.

Ve středu jsem se značně pohádala s mamkou, což mě hrozně mrzí...udělala jsem to zase všechno já. No nechci o tom mluvit, nicméně v pátek jsem z toho byla dost na měkko, jak může Káťa posoudit. Já vím, pro někoho je to normální věc, jenže já mámu neberu jako mámu ale jako kamarádku a tohle mě hodně bolelo. Ale což, udělala jsem si to sama, tak jsem si to měla vytrpět. No jo, jenže já v pátek měla výstup z hudebky...zpívání. Já zpívat neumím, ale aspoň mě to trochu baví, díky mým kamarádům "z branže". Tak jsem to nějak odkrákala... Už jsem byla ráda, že jsem byla doma...děsila mě sobota a brigáda...a já věděla proč...
Potřebují lidi na Vánoce a to já nějak nemůžu, takže na mě byla vedoucí docela solidně naštvaná...už se těším, až mi skončí smlouva a už tam ani nepáchnu...prachy sice dobrý ale na úkor únavy a všeho okolo mi to nestojí...

Takže shrnuto podtrženo...potřebuju prázdniny a vypadnou tady odtud...už aby byla zase sobota... tentokrát totiž frčím do Prahy...

Zpět na hlavní stranu blogu