Motýlí křídla
"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus
Status:
Jsem tu pro každého, kdo o to stojí!
ICQ: 406 153 377
|
Článek Odpovídám...
Komentáře k článku: Odpovídám...
pihatka:-): jé,jsem ráda,že jsi převzala
a klaním se tvým odpovědím,řekla bych,že jsi velice chytrý člověk který ví,co od života chce ten dotaznik jsem sestavila,protože mi přijde,že hodně odhalí....
pajenka: Čeče koukám, ty jsi nějaké odpovědi dokonale zkopíroval...co takhle aspoň vlastní slova?
A ideální muž neexistuješ? Můžu tě ujistit, že ideální muž nejsi...to totiž vážně neexistuje, stejně jako ideální žena...
Kdyby byl někdo ideální musel by se líbit a vycházet se všemi ... a to se nikdy u nikoho nestane!!!
romča: Tak předně doslova zkopírovaná je jen jedna, u dalších dvou až tří jen část - no a udělal jsem to proto, že jsem se s Tebou zcela shodnul. Tím pádem nebyl důvod to měnit.
Jinak samozřejmě vím, že nejsem ideální. To bych nesměl mít (např.) 30 kilo nadváhu (tedy těžkou obezitu), nesměl bych bejt línej, pohodlnej, paličatej atp., ale využil jsem toho včerejšího vtipu, kterej říkal Šiška v Nic než pravda (nebo jak se to jmenuje). To mě pobavilo. Protože co se těch tří vlastností tam týče, tak ty opravdu naplňuju R.
pajenka: Jenže pan Šíška se milí...na tomhle ideální chlap opravdu stavěn není...o když je to také důležité
A napsat si to svými slovy opravdu mohl...nebo lépe předtím, než jsi to psal to moje vůbec nečíst, jak jsem to udělala já...
romča: Pan Šiška se nemýlí, pan Šiška jen citoval vtip na téma Ideální chlap
A co se týče Tvé - podle mě nesmyslné - reakce na to, že jsem převzal asi 5-15 procent z Tvých odpovědí, odpovídám Ti na to detailně u sebe na blogu. Papa a pěkný den. R.
pajenka: To je jedno ... nebudem to radči řešit...myslím, že doby kdy jsme se chápali(aspoň částečně) jsou úplně pryč...sry...
Hold jsem stále dítě... a ty až moc dospělej.
romča: Bohužel to asi bude tak. Já jsem k jakékoli diskusi i zdravé polemice připraven, protože to člověka jen tříbí a zdokonaluje, ale pokud Ty na to nemáš náladu či vůli, musím to respektovat. Papa
pajenka: Já myslím, že tu není co k diskuzi...svým způsobem máme pravdu oba, podle toho jak se na to kdo dívá...
pajenka: Já jsem ráda, že jsi to sepsala a já mohla ty otázky okopírovat...
Nevím, jestli vím , co od života chci ale hodně lidí mi to říká..podle blogu a názorů...
Jj odhalí...je dobrej...
ivana: Ahoj,
chodím občas na Tvůj blog a některé články (vlastně většina)se mi líbí. Myslíš, že bych si Tě mohla dát do odkazu 
na svém blogu?
pajenka: Ahojky, to mě těší, že se ti líbí moje články...
Určitě můžeš,bude to pro mě čest...
ivana: díky, takže už tam jsi a já jdu schůzovat - jedna z věcí, kterou nemám ráda. Hezký večer.
tlapka®pise.cz: Pěkné odpovědi... Jen škoda, že takových lidí není dost na to, aby se naplnily
pajenka: Děkuji... jj škoda, bohužel se musíme smířit s tím, že jednou nás konečně příroda zahubí a bude toho všeho bezpráví konec...i když trochu opačně...
romča: Na druhou stranu, tuhle hluboce pravdivou větu by dítě nenapsalo. Tu může napsat jen - svým způsobem - dospělý člověk! R.
pajenka: Ty jsi vždycky říkal, že jsem dítě a že na jednu osobu... nemám a nikdy mít nebudu...(rozumově atd.)
romča: No, jak vidno, všichni jsme lidé omylní a já se mýlil - nemám problém s tím to přiznat. Ale teď jsi o dítěti mluvila Ty - a já mám problém, že to o sobě říkáš, jen když se Ti to hodí R.
pajenka: Ne, já jenom tobě připomínám fakt, že jsi mi to tvrdil...a i jiný věci,které mě jaksi taksi ranily...Ale to už je doufám pryč
romča: Popravdě už si nepamatuju okolnosti, při kterých jsem to říkal. Určitě to ale nebylo samoúčelné a určitě jsem to neříkal, abych Tě ranil (viz i jedna z těch našich téměř shodných odpovědí v řetězovce). Pokud se o tom chceš bavit, jsem na mailu. Ale nemyslím si, že by to něco vyřešilo. Oba jsme dost paličatí na to, abychom se sešli na nějakém kompromisu... Bohužel. R.
pajenka: Říkal jsi to asi tak...ona/on je dospělej, vživotě by se nezachoval/a jako ty v té situaci, ty jsi eště dítě...jak už vím...
Ano to jsi říkal...a říkal jsi mi to pořád dokola...(samozřejmě že ne doslova)
romča: Jj, to si pamatuju. Njn, byl jsem naivní. Chtěl jsem věřit iluzi, já vůbec celý život žiju jen v iluzích. Asi už bych se měl probudit. No, v něčem už to dělám... Tak promiň. Nicméně zároveň podotýkám, že jsem to říkal ve stavu prožívané bolesti. Všechno má svou příčinu a následek... R.