"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

koktejlka®pise.cz: No dobře, ale definuj čekání? (Nemám ráda tyhle přehnaně filosofické debaty, ale vždycky jsem to JÁ, kdo s nimi začne. ) Někdo může celý život čekat na "něco", ale mezitím dělá spoustu jiných věcí - ale de facto jsou všechny jen čekáním. Takže, závěr, je-li vůbec možný a v tom případě ještě platný, je ten, že člověk vlastně nikdy nečeká....... no, to je pěkná blbost - ALE, možná ne: vem si, že i když čekáš, tak prostě něco děláš. Ať už jenom myslíš - i to je činnost! Takže, kolem a kolem, z Koktejlčiny pokřivené perspektivy - čekání neexistuje.

Zaujalo mě, jak jsi docela přesně popsala mě. přesně to dělám taky. Obzvlášť mě baví sledovat lidi, hlavně ty, co vůbec neznám, i když i s těmi ostatními je to zábava. A suprové je ráno v autobuse při cestě do školy zírat na lidi - víš a čekat, jestli se na tebe taky podívají. většinou jo! Pak se světácky usměju a vyberu si další oběť.