"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

infikovana-houba*: Upřímě řečeno se nepoznávám od té doby, co jsem na gymplu. To už jsou dva roky a udála se obrovská změna. Víš já to asi neberu jako "chybu". Změny prostě patří k životu a já dospívám aniž bych chtěla. Občas si přeju být malinký mimino, který nic nezná, neví a všichni se o něj starají. Jenže já už taková nejsem. A po těch dvou letech jsem se s tím jakž takž smířila i když ne doslova, samozřejmě. Zkus to přijmout, ne se měnit zpátky.
Ta Tvoje nová "hlučná" osoba může souvidet s lepším sebevědomím...

PS: Promiň za poučky, určitě jsem mladší než ty a něco vysvětluju...Ach jo, moc se omlouvám.