Samota

31. leden 2010 | 09.49 |

Jsem člověk introvertní, melancholik a vážně miluju svoji samotu. Můj pokoj je na prvním patře, kde celý den neprojde noha. Trávím tu spoustu času a jsem za to ráda. Nemám ráda cestování vlakem, busem kvůli spoustě lidí, kteří tam jsou. Samotu mám prostě ráda, ale nemyslete si, že jsem zase pořád sama. Hrozně ráda občas alone-13004vyrážím do Prahy, do města milionu lidí. Na párty, do hospod s lidmi, které mám ráda. Ale i když mám Prahu strašně ráda, po víkendu v Praze se těším domů, do své samoty.

Někdy je ta samota nesmírnou přítěží. Když dostanu depku, depkařím sama a tiše, ale o to je to těžší. Taky mě nemá kdo obejmout, když to potřebuji a opravdu jsou chvíle, kdy samotu nesnáším. V takových chvílích otravuju lidi na ICQ, facebooku... komunikace přes net mi vlastně v mnoha kritériích naprosto vyhovuje. Jsem sama, vlastně nejsem. Mlčím, ale povídám si. Dříve jsem měla problémy navázat kontakt, teď to jde samo a dokonce v reálném životě už nejsem ta holčička, která jenom sedí a kouká. Když jsem s někým sama, mluvím stále. Ve větším hloučku je to složitější, zvykla jsem si na svůj status Invisible.

Ač mám často pocity, že jsem sama, není tomu tak. Vím, že mám okolo sebe lidi, kteří mě mají rádi (ne teď si nefandím, já tomu vážně věřím). Ať už to je v Pardubickém, Libereckém kraji, na Slovensku nebo v Praze. Na vzdálenosti nezáleží, když člověk ví, že tam někdo někde je. A v čem je rozdíl, když je člověk 12 km nebo 150 km od vás? Když vám je nejhůř, jste stejně sami!

Za svůj život jsem se vzdala spousty věcí, v některých jsem udělala chybu, některé se samy vyvinuly a ostatní jsem chtěla, ale samota zůstává. Vždycky se tam vrátím, mám v tom jistotu. Když je nejhůř prostě si zalezu do pokoje a vnitřně trpím. Možná to není dobře, ale já zas tak sama nejsem. Často chodím pro rady ke svým přátelům.

Samota je vlastně úžasná věc, můžu křičet, smát se, bláznit, nadávat a nikomu to nepřijde divné a tu samotu, kterou mám já, samota s lidmi v mém srdci, je úžasná. Proto prosím, až zase budu skuhrat, že jsem sama, vymluvte mi to! Já se odmítám topit v depkách proto, aby mě ostatní mohli litovat, takhle si já přátele nechci shánět!

Samota je subjektivní pocit, VŽDYCKY můžete najít důvod, proč nejste sami! Ale kdo hledat nechce, pak je sám.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Samota marek olbrecht 31. 01. 2010 - 10:52
RE(2x): Samota pajenka 31. 01. 2010 - 10:54
RE: Samota romča 03. 02. 2010 - 15:40
RE(2x): Samota pajenka 03. 02. 2010 - 19:46
RE: Samota toby 03. 02. 2010 - 21:21