Chcete mě poznat? Přečtete si Stmívání...

5. srpen 2010 | 19.25 |

 Právě jsem odložila světoznámou knížku s názvem TWILIGTH. Někteří to odsuzují, jiní to milují a některým je to úplně jedno. Pro mě je to knížka, která mi připomíná mě samotnou. Nejsem pubertální holka, která letí po Robertovi Pattinsonovi, ve skutečnosti se mi ten herec vůbec nelíbí. S filmem moje pocity nemají nic společného. Dokonce nesouhlasím se Stephenie, jak představuje "svoje" upíry, přeci jen je to až moc "fantasmagorické". Ale ta základní myšlenka... člověk a upír. Víte, že jsem na tohle téma kdysivá začala spát knížku? Netajím se tím, že mě upíři fascinují, ale bohužel (či bohudík) jsem racionálně založený člověk a v upíry nevěřím, ale jak už jsem řekla, fascinují mě. To však stále není to, proč mám tuhle knížku tak ráda (z celé ságy vážně nejraději).

Hlavním důvodem je Bella. Proč? Protože jsme si strašně podobné. Je to jako by Stephenie psala o mně. Jestli je taková Stephenie, a myslím, že většinu pocitů a vlastností pro Bellu převzala právě od sebe, pak by to byl člověk, který je téměř mojí kopií.

"Fyzicky jsem nikam nezapadala. Měla bych být opálená, se sportovní postavou, blondýnka. ... Vždycky jsem byla štíhlá, ale tak nějak měkká, ochablá, na první pohled žádná sportovkyně, neměla jsem potřebnou koordinaci mezi okem a rukou. "

"Neuměla jsem najít společnou řeč se svými vrstevníky. ... neuměla jsem najít společnou řeč s lidmi. ... Někdy jsem si říkala, jestli vidím svýma očima stejné věci, jako vidí všichni ostatní."

"Ona byla TAKY nesmělá"

"Nikdy jsem nebyla mimořádně taktní, nemám praxi v jednání s přespříliš přátelskými kluky."

Její samotářství, nepochopení okolím, zdrženlivost, odtažitost, nedokáže se bavit tím, že ze sebe dělá blázna, nedůvěra k překvapením, způsob myšlení a reagování...
Při čtení těch řádek mám někdy chuť zažalovat Stephenii za okopírovaní mého já. ;)

Nedávno jsem dostala do ruky Upíří deníky, a ačkoliv s provedením upírů v té knížce souhlasím víc a dokonce bych si troufla tvrdit, že Stephenie trochu čerpala námět z těchto knížek (základní myšlenka je stejná a začíná to téměř stejně jako Stmívání), přesto si Bella, jako obyčejná holka (žádná top modelka) u mě získala první místo.
Neberte to jako pubertální žvásty, tohle asi dokážu pořádně pochopit jen já, protože jen já sama se v těch řádcích vidím.
Do druhého dílu s názvem New Moon se mi nechce, četla jsem ho v době, kdy jsem prožívala podobnou situaci jako právě Bella v knížce...

Zpět na hlavní stranu blogu