Obraz Doriana Graye

7. březen 2011 | 20.20 |

obraz doriana Graye Zaujal mě zajímavý nápad na zpracování příběhu a poté, co jsem viděla i muzikál a film bylo rozhodnuto. Určitě je to zajímavý příběh pro ty, kteří stejně jako O. Wilde netrpí přímým vztahem k realitě... přeji příjemné počtení :)

Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye

Obsah:
Mladý Dorian Gray stojí malíři modelem a při té příležitosti se seznámí s lordem Henrym Wottonem. Ten Dorianovi složí poklonu pro jeho mládí, krásu a čistotu, ale současně se zmíní o jejich pomíjivosti. Dorian vyslovuje přání, aby zůstal navždy mladý a aby všechny tělesné i duševní změny zaznamenával obraz. Toto přání se mu vyplní. K první proměně obrazu dochází tehdy, když herečka Sibyla Vanová spáchá kvůli Dorianovi sebevraždu. Dorianových hříchů přibývá (zavraždil malíře, jemuž svěřil své tajemství), a tím víc se obraz proměňuje. Doriana začínají trápit výčitky, je však už pozdě. Ve vzteku a zoufalství obraz probodne nožem, ale je to on, kdo padá k zemi mrtev. Kouzlo přestane účinkovat, obraz získá svou původní podobu, znázorňující mladého Doriana, zatímco mrtvola skutečného Doriana na sebe bere vzhled šeredného starce.

Žánr:
román, Wilde však nazývá "esej o dekorativním umění, který je namířen proti surové brutalitě prostoduchého realismu." – poprvé vyšel v červencovém čísle časopisu Lippincott's Monthly v r. 1890

Časové zařazení:
Přelom 19. a 20. století

Kompozice:
Román se skládá z dvaceti nepojmenovaných kapitol, z nichž některé byly k dílu připsány dodatečně (aby dílo získalo rozsah románu) a působí místy poněkud neústrojné (zvláště sentimentálně laděná kapitola pátá).

Celková charakteristika:
Fantastický příběh s moralistním vyzněním tematizuje otázky morálky, osobní odpovědností, nepodplatitelností a zkaženosti. Děj, zasazený do Anglie sklonku 19. stol., může připomenout motivy z děl H. de Balzaca (Šagrénova kůže) nebo R. L. Stevensona (Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda). "Dvojnický" vztah se tu odvíjí mezi člověkem (fiktivním románovým hrdinou) a jeho portrétem (uměleckým dílem). Wilde tak mimo jiné prozkoumával poměr mezi životem a uměním. Odmítal chápat realitu jako inspirátorku umění, umění považoval za "skutečnější" než skutečnost samu.

Podrobnější rozbor:
-není důležitý děj, ale niterní vývoj hrdiny ano

Postavy:

·         Dorian Gray: nejdřív sám sebou okouzlen , postupně se mění  okouzlení mění na sebeopovržení

·         Henry Wotton: pohrdá morálními kategoriemi  a společenskými zvyklosti, utvrzuje Doriana v jeho domnělé výjmečnosti a podceňuje ho k excentrickému chování

·         Basil: malíř,přítel, Dorian ho zabije potom, co mu vyzradí jeho tajemství

-Wilde okamžitě napadán, že je nestoudný, neřestný, nechutný, morbidní, že si libuje ve špíně, že píše o věcech, které mají zajímat pouze kriminalisty, že kazí mládež, že vyzývá k nemorálnosti – pobavený Wilde na základě těchto kritik otiskl předmluvu k dílu v Fortnightly Review
-kritika nepochopila, že vytvořil v daném díle moralitu – snaha o podobenství – nepodplatitelnost svědomí
-Wilde se snažil vyhovět dobovým požadavkům na vnější rozměry krásné literatury – dopsal proto dodatečně šest kapitol (3., 5., 15., 16., 17. a 18.) – některé nenápadně zapracoval, sentimentální pátá kapitola však moc nezapadá;  objevují se však i části, které byly již v původním textu a které narušují vyprávění a zdržují děj – např. jedenáctá kapitola – rozsáhlé přehlídky klenotů, tkanin, hudebních nástrojů, církevních rouch (opsal je ze svých vlastních článků, které psal, když byl literárním recenzentem)

-dílo jakýmsi dokumentem Wildovy doby, anglické společnosti a uměleckých tendencí
-lord Henry Wotton vystihuje Wildovy pózy, jeho duchaplnost a konverzační virtuozitu, lord Henry je vyčleněn z kategorií dobra a zla – žije jen sám pro sebe
-Dorianův proměnlivý vztah k vlastnímu portrétu umožňuje nahlédnout do pocitů Wilda – hlásá např. "jediný způsob, jak se zbavit pokušení, je vzdát se mu", "žádná cena, kterou zaplatíme za jakýkoli pocit vzrušení, není přemrštěná" – Dorian nejprve okouzlen sebou samým, později se mění v opovržení sebou (na základě sledování změn na obrazu) – pohrdání k vlastní duši – obraz se mění i tehdy, když sám věří  svým dobrým úmyslům
-Wilde velmi vnímavé smysly – přesné zachycení nálad, popisy přírody, karikatury příslušníků společenské smetánky; záliba v pohodlí a nádheře – dosvědčují podrobné popisy luxusních interiérů a večírků
-rozsáhlé konverzační pasáže, v jejichž dialozích (zejména v replikách lorda Henryho) využíváno paradoxů, maxim a aforismů – rozvíjejí často téma nesouvisející se základní linií příběhu
-dramatické napětí příběhu není neseno logikou skladu jednotlivých motivů, ale proměnlivým vztahem Doriana k vlastnímu portrétu
AFORISMUS – stručně vyjádřená, vtipná, nezřídka ironicky zabarvená originální myšlenka nebo soud, zakládající se obvykle na srovnání, protikladu nebo rozporu; krátká, velmi pregnantní literární forma reflexívního, popřípadě satirického rázu
MAXIMA – kratší prozaický útvar, lapidárně vyjádřená úvaha (sentence), inspirující se jednáním nebo psychikou lidí; vyniká stručností (rozsah nepřesahuje mnohdy rámec jedné věty) a hloubkou; koncentrace myšlenky nabývá formy antiteze, metafor či trpkého aforismu
PARADOX – neočekávaný, překvapující výrok, zdánlivě protismyslný a odporující běžným soudům pokládaným za správné; 2. rétorická figura, podobně jako antiteton a oxymoron, spojující v hlubším významu pojmy, které si odporují – př. Sníh žije,/ když taje,/ snad nejvíc života svíráme,/ když umíráme (Závada)

-Wilde hlasatel nového epikurejství a hedonismu – začal uskutečňovat myšlenku, kterou prohlásil již na univerzitě v Oxfordu: "Chtěl bych okusit ovoce všech stromů v zahradě světa." – v oblasti intelektu i smyslů
-soudní spor s markýzem z Queensberry – obvinění z homosexuality – jeho syn (lord Alfred Douglas) přátelství s Wildem – jedná se spíš o snahu ponížit a zničit Wilda, než uchránit syna – odsouzen ke dvěma letům vězení - souzen i na základě citátů z díla Obraz Doriana Graye
- po návratu z vězení žije ve Francii – tam r. 1900 v jednom neútulném pařížském hotelu umírá po těžké nemoci téměř sám

Jazyk a styl:
Aforismy, paradoxy, maxima (viz výše).
Vyprávění je proloženo popisy přírody, interiérů a charakteristikami členů vyšší anglické společnosti,  jež mají mnohdy ráz zesměšňují karikatury, Podobně jako ve svých dramatech i zde se Wilde projevil jako mistr v zobrazování dialogů. Rozlehlé konverzační pasáže jsou protkány paradoxy, aforismy a duchaplnými sentencemi, vytvářejícími odbočky, které jsou místy jen velmi volně spojené se základní dějovou linií.

Zařazení do literárně-historického kontextu:
-představitel DEKADENCE – směr přelomu 19./20. stol. - odpor ke společnosti – řeší útěkem do čistého umění; zdůrazňovány pocity nudy, zoufalství
-dekadentní tendence se projevují pesimistickými náladami, morbiditou, pocity zmaru, mysticismem, erotikou (přesycenost), narcisismus
-v životě dekadentů se projevuje bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol, tuláctví, výstřednost aj.
-dekadenti vyjadřují úzkosti a deprese člověka na konci století
-lartpourlartismus:kladem důraz na umění a estetiku
-E. A. Poe (Jáma a kyvadlo), W. Whitman
-v Čechách se k dekadenci hlásí spisovatelé kolem časopisu Moderní revue (nepodepsali manifest České moderny) – Arnošt Procházka – Prostibolo duše; Jiří Karásek ze Lvovic – Sodoma, Sexus necans; Karel Hlaváček – Pozdě k ránu
PROKLETÍ BÁSNÍCI:
Arthur Rimbaud (Pobyt ve pekle, Iluminace, Opilý koráb)
Paul Verlaine - pod pseudonymem Pauvre Lélian( Saturské básně, romance beze slov, Galantní slavnosti)
Charles Pierre Baudelaire (Květy zla, Malé básně k próze)

Další díla O. Wilda:
Šťastný princ a jiné pohádky
Dům granátových jablek
Vejíř Lady Windermenové
Bezvýznamná žena
Ideální manžel
Jak je důležité míti Filipa
Salome
De profundit

Zdroje:

Obsahy a rozbory děl k literatuře, edice Maturita, autoři: Mgr. O. Slanař; Mgr.R. Kanda; Mgr. M. Kostková; Mgr. L. Krausová/ 2006

Zápisky z hodin českého jazyka pod vedením paní učitelky Mgr. J. Bouškové

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Obraz Doriana Graye dvirka®pise.cz 13. 03. 2011 - 14:55
RE: Obraz Doriana Graye lůc. 13. 11. 2011 - 13:35
RE: Obraz Doriana Graye eliška 19. 01. 2012 - 07:31