Jen tak plácám

27. prosinec 2009 | 19.43 |

Vánoce jsou pryč a mně se s Vánoci vrátila naděje. Naděje, že to zvládnu a že příjde něco nového, pro mě dobrého! Tak nějak doufám, že to pro mě nebude jenom naděje, ale že se stane i něco na co si budu moct sáhnout. Jen se bojím, abych to nepokazila... znám svoji protivnost a nálady občas na zabití, ale je to mojí součástí! Tak abych to ale nezakřikla!!!

Spousta lidí na blogu řeší, co dostali k Vánocům. Nebudu tu vypisovat, co jsem dostala... na dárkách přeci nezáleží! Rodina byla pohromadě, dokonce i babička byla duchem s námi, vlastně měla místo hned vedle mě na židli. Dva svátky vánoční jsem poprvé netrávila doma, zanechala jsem rodinu, aby si vychutnávala rodiné hýření a utekla jsem za lepším do Pardubic. Dneska si už ale mamka vyžádala moji pozornost, tak jsem se aspoň trochu dala po fyzické stránce do kupy, svůj pokoj jsem poskládala a vyrazila za druhou babičkou. Mám ji strašně ráda, ale znáte to... ty hodiny už tam jsou na mě dlouhé.

No budu končit, žádný námět na psaní mě dnes nenapadá ani tohle bych neměla zveřejňovat, po obsahové stránce tu nic není!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře