Čekání

11. březen 2010 | 18.28 |

Všichni mi říkají: "Dej tomu volný průběh, jednou to příjde samo a ve chvíli, kdy to nebudeš vůbec čekat." Ale jak mám přesvědčit svůj mozek, ba co mozek, svoje srdce, abych tomu dala volný průběh, když to srdce tak touží... touží po něčem, co se zdá tak vzdálené. Někdy si říkám, že kdybych byla aktivnější, komunikativnější vše by bylo lehčí, ale zase bych to nebyla já. A já se bojím, že když budu taková, jaká jsem, nikdo si mě nevšimne.

Občas potkám člověka, který mi je sympatický a u kterého bych si dokázala představit, že se zamiluju...ba co víc, někdy se k tomu skoro až dostanu...ale moje srdce si vybírá osoby pro mě nedosažitelné. A věřte, ono to bolí. Že se zázraky dějí? Mně asi ne, zatím ne... 
A dát tomu čas? To se snadno řekne a těžko udělá, já už bych prostě taky chtěla být šťastná...
Já vím, omílám pořád to samé dokola... ale tohle je prostě to, co mě trápí strašně dlouho a hodně intenzivně...
Nejsem modelka, nejsem komunikativní (na první pohled), jsem neviditelná, mám jiné názory a pocity než dnešní mládež jsem.... JINÁ! Nečekám na prince na bílém koni, čekám jen na ten cit...

Jsou dny kdy ve svém srdci máte,
žal, který nejde skrýt.
Dny kdy se pána Boha ptáte,

jak mám žít, jak mám dál teď žít.

Dál měj vůli žít,
i když žít dál smysl ztrácí.
Snít chtěj právo mít...
/Baron Prášil- Dál měj vůli žít/

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Čekání rebarbora®pise.cz 11. 03. 2010 - 19:21
RE(2x): Čekání pajenka 11. 03. 2010 - 19:44
RE: Čekání kornflakeska®pise.cz 05. 04. 2010 - 15:27