Příběh medvídka

 Byl jednou jeden plyšák-medvídek. Neměl jméno, nepotřeboval ho, protože si s ním nikdo nepovídal. Celé dny ležel na posteli a koukal stále do jednoho místa. Bylo mu smutno a často se přistihl, že jeho myšlenky utíkají do říše fantazie. A tak prožíval dobrodružství na pouštích, v pralesech, ve vzduchu i pod mořskou hladinou. Každý příběh byl jiný a příběh od příběhu byl silnější a silnější, až se jednou přistihl, že se usmívá. Rychle se vrátil do původní podoby. Nechtěl, aby si někdo všiml, že slyší všechny hádky a chytá slzy dívky. Věděl, že kdyby se prozradil, už by v něm dívka neměla důvěru. Čas plynul, léta utíkala a z dívenky se stalo velké děvče, které už mělo jiné přátelé. Jednoho dne dívka vzala medvídka, dala ho do pytle a vyhodila ke kontejnerům. 

Bylo mu to líto, nechtěl od ní pryč, ale nechtěl se prozradit, protože věděl, že by se dívka na něho zlobila. Nechal se tedy odnést. Jakmile osaměl, rozplakal se. Po tvářích mu tekly slzy, které do něho usušila dívka. Slzy tekly a tekly, nemohl to zastavit. Najednou se cítil strašně osamocený a nevěděl, co má dělat. Rozhodl se prozradit. Doufal, že se všechno vrátí do starých kolejí... Pomalu se zvedl, utřel si slzy a vyšel na dlouhou cestu. Vyčerpaný došel až k domu, kde dříve bydlel... chtěl zazvonit, ale na zvonek nedosáhl... Najednou se otevřely dveře, ven vyběhl velký černý pes a než se medvídek nadál, pes ho chňapnul za packu a unášel ho pryč... a medvídek začal znovu plakat, věděl, že už se s ní nikdy nesetká a bylo mu to strašně líto...

V tu samou chvíli dívce začalo být smutno. Najednou se cítila sama a také cítila, že jí něco chybí. Jako by vyhodila kus sebe. V tu chvíli si přála, aby byl medvídek živý. I přes tmavou noc se oblékla do županu a vyběhla ven. Běžela ke kontejneru a doufala, že se město zdrželo s úklidem. Doběhla tam, ale plyšák už tam nebyl. Na své tváři ucítila slzu. Rychle ji setřela a zašeptala:"Sbohem, můj jediný příteli." Otočila se a šla domů.

Medvídek zavřel oči a tentokrát ve své fantazii neprožíval různá dobrodružství, ale vzpomínal.
A dívka snila svůj sen o svém medvídkovi v náručí.