Přátelství v citátech...

24. duben 2010 | 12.14 |

 Největší štěstí je vidět nejlepšího přítele šťastného...
... a největší smutek nastává, když vidíte nejlepšího přítele smutného, zlomeného...

Obojí jsem zažila za jeden týden. Nebyl to jeden a ten samý přítel, ale obojí bylo velice silné. S veselým člověkem se můžete smát, sdílet a násobit jeho štěstí, jak se povídá v jednom citátu. Ale můžete smutnému člověku ten smutek "vydělit"? Jak je napsáno v tom samém citátu?

"Přátelství násobí radost a dělí žalost" Francis Bacon

Potkat člověka, který se vám stane přítelem je to největší bohatství, nemluvím-li o lásce. A přátelství mezi mužem a ženou? Existuje, ale dříve nebo později se zvrtne. Nebo se to zvrtne na začátku.

"Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe." Jean de La Bruyère

A ještě jedna otázka...může být láska bez předchozího přátelství? Víte, já myslím tu pravou lásku, ne zamilovanost. Tu lásku, která trvá roky, často do smrti jednoho či druhého.

"Odmítne-li žena tvoji lásku a nabídne ti přátelství, nepovažuj to za rozchod. Znamená to, že chce postupovat podle pořádku"  Molière

To už se mi také stalo mockrát. Potkám muže a on chce hned vztah. Pochybuji, že je v tom nějaký hlubší cit, spíše samozřejmost.

"Přátelství je součást lidského štěstí." Jan Werich

Ve svém krátkém životě jsem poznala, že bez přátelství neexistuje štěstí, ani láska. Všichni jsme ale schopni ho odhodit kvůli citu, který nám zaslepí oči i srdce. Není to škoda? Opravdu tím získáme víc, než ztratíme? Nemá cenu nad tímto problémem diskutovat, vždycky se člověk rozhodne pro zamilovanost, je to naše přirozenost a nelze nám to brát za zlé. Ublížit je tak snadné a vzít to zpět nemožné.

Sama jsem kdysi udělala jedno rozhodnutí, spíše teoretické než praktické, ale jak se ohlížím zpět, udělala bych to znovu a to klidně i v reálném světě, ne jen v myšlenkách. Je to kruté.

A na závěr:  

"Nikdo není takovým miláčkem štěstěny, aby nepotřeboval přítele". Seneca

092

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře