Motýlí křídla
"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus
Status:
Jsem tu pro každého, kdo o to stojí!
ICQ: 406 153 377
|
Článek Přemýšlela bych, kdybych to uměla…
Komentáře k článku: Přemýšlela bych, kdybych to uměla…
empress®pise.cz: Nedělám to samý, co ty, ale blbosti jo. Dám v práci do pokladny peníze, které tam nepatří a vzpomenu si na to s úděsem večer při usínání.
Potřetí udělám na konci měsíce tu samou chybu, když pošlu šéfovi neaktuální údaje - musí se přepnout datum, jinak mi vyjedou staré údaje.
Jdu na poštu a nemám dopisy.
Vyjdu před budovu bez vstupní karty a pak se nemohu dostat dovnitř!
Zapomínám, těkám, nesoustředím. A nevím, čím to je.
mix®pise.cz: tak mně se tohle naštěstí nestává, ale mamka dělá to samé jde si nakoupit nějaké oblečení, řekne, že červenou nesnáší a nakonec se vrátí s červeným trikem, nejspíš proto mě tahá na ty nákupy s sebou 
---
mix.pise.cz
brumbrumbrum®pise.cz: Myslím, že k mládí tyhle jevy patří, ale Medvědovi by se už dít nemusely, ale přesto se pořád dějí. 
A ještě jsem ti nepochválil medvídkovský avatárek, viď? 
pajenka: Stále mladý 
Děkuji To je můj medvídek i moje růže (je-li tam poznat), ale už je ta fotka asi tak 2 roky stará... medvídka mám pořád v posteli, růži jsem si dala uschnout...
brumbrumbrum®pise.cz: Když je to tvůj medvídek, tak to musí pózovat před zrcadlem, protože Medvěd si dnes medovinky opravdu ani nelízl.
Opravdového fešáka máš v pelíšku! 
malé srdce: No jo, to já jsem také někdy roztržitý. Například jdu ráno do práce a až v autobuse zjistím, že mám na jedné noze ponožku modrou a na druhé noze zas ponožku červenou. Nebo si koupím knížku a doma zjistím, že už jí mám. No někdy je to až k pláči, ale já jsem taky kluk z vesnice a na svůj selský rozum nedám dopustit.))