Když si dávám do těla!!!

24. květen 2009 | 09.52 |

Jednou maximálně dvarkát do roka se vždycky něco stane, mně rupne v hlavě a já začnu sportovat. Kdybych začala sportovat zdravě a s mírou, tak by to bylo jenom dobře a snažila bych se to praktikovat častěji, jenže to bych nebyla já. Já si totiž jednou až dvarkát do roka dám pořádně do těla. A právě včera to jednou až dvakrát do roka přišlo. Honzí mě vytáhl na kolečkové brusle,na takový "malý" výlet z Pardubic pod Kuňku (kam jsme se nakonec nedostali;-)). Cca ten výlet byl tak 20 km. Což pro mě, rekreačního jezdce s úlevou z tělocviku a značným problémem na kolčekáčích vydržet dýl než pár minut,bylo opravdu namáhavé. Maminka byla jasného názoru, že to nemůžu nikdy dát, za to já jsem si začala věřit (když jsem mohla dát 30 km pěšky, 50 km na kole, tak proč ne tohle!). Samozřejmě, že jsem čekala, že to nebude úplně ideální, ale šla jsem do toho po hlavě!

Odpoledne přijel Honzí, měli jsme se trochu učit (on je maturant), z učení moc nebylo, ale prý se mu podařilo naučit Husitství z literatury (tam toho taky moc není). Pak jsme vyrazili navštívít babičku na Honzově motorce. Och jak ráda na ní jezdím. Je to žihadlo;-) A poté jsme vyrazili do Heřmanova Městce pro brusle. Jízda na motorce, byla opravdu geniální, jen je to silný nápor na ruce pro spolujezdce, musím si zvykat.
Vzali jsme brusle a hurá (tentorkát autem) do Pardubic.

Začátek byl mírně nejistý, neměla jsem svoje brusle, takže jsem mírně kolísala a chvíli trvalo než jsem si zvykla na to, jak se brusle chovaly. Nakonec myslím, že jsem to zdárně zvládla a fičela jsem mírně pomalejším tempem okolo Labe po cyklostezce kamsi, pro mě do neznáma. Cesta ubýhala rychle, trochu jsem se divila kolik cyklistů,kolečkáků;-) i běžců se tam najednou vyrojilo (ono to asi nebylo najdenou). Zdárně jsme dojeli téměř pod Kuňku, problém byl totiž, že přímo ke Kuňce nevedla žádná cesta pro kolečkáče a tak jsme to po dlouhém pátrání  a mnohdy nebezpečným sjezdům vzdali. Byli jsme bez zmrzliny, bez pití, jídla...(pod Kuňkou totiž je hospoda-náš hlavní cíl), a tak jsme trošku otrávení jeli zpátky. Stejnou cestou ... ?9 km?. Kupodivu jsme nazpátek fičeli mnohem rychleji než tam a ač jsme oba pociťovali značné křeče a bolení nohou, dojeli jsme v pořádku. Problém byl nasednout do auta a jet .. tedy ne pro mě, ale pro řidiče ;-), občas jsem pociťovala nápory kašle a mírného dušení (vnitřního), ale jinak jsem byla skoro v pohodě.
Pak jsme jeli ke mně domů,cestou jsme potkali 4 zajíce, 2 ježky a 1 srnku... z toho ten jeden zajíc to měl těsný :D

Domů jsem dojela někdy po 10 hodině večerní. Maminka mě přivítala a šla spát. A já jsem se těšila, až se ráno proberu a nebudu se moci hnout.

Celou noc jsem se převalovala, protože mě neskutečně bolí pravá noha v tříslech a pak chodidlo, ale jenom ta pravá. No snad to rozchodím, protože to je opravdu krutá bolest.

Ale zvládla jsem to!!!

Fotodokumentace:

4A01B847747D58C0B5A50000

To je ona...(zdroj:lide.cz)

P5230082

Náš velký sportovec!

P5230086

Koukeeej, racek!

P5230093

Tady vypadám, jak když padám na pusu;-)... no jinak radči nekomentovat

P5230089

Kunětická hora

P5230097

Západ slunce... trochu se nám to protáhlo;-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Když si dávám do těla!!! rozervanec®pise.cz 24. 05. 2009 - 10:38
RE(2x): Když si dávám do těla!!! pajenka 24. 05. 2009 - 10:42
RE: Když si dávám do těla!!! infikovana-houba* 24. 05. 2009 - 11:13
RE(2x): Když si dávám do těla!!! pajenka 24. 05. 2009 - 11:17
RE: Když si dávám do těla!!! romča 24. 05. 2009 - 14:32
RE(2x): Když si dávám do těla!!! pajenka 24. 05. 2009 - 15:36
RE(3x): Když si dávám do těla!!! romča 24. 05. 2009 - 17:55
RE(4x): Když si dávám do těla!!! pajenka 24. 05. 2009 - 18:05
RE(5x): Když si dávám do těla!!! romča 24. 05. 2009 - 21:19
RE: Když si dávám do těla!!! tlapka®pise.cz 26. 05. 2009 - 17:11
RE(2x): Když si dávám do těla!!! pajenka 26. 05. 2009 - 21:44
RE: Když si dávám do těla!!! zuzka 23. 05. 2011 - 21:06