Víkend-Pribeh ulice, Mona Lisa, polštářová bitka

7. červen 2009 | 17.05 |

Jak mám v pár řádcích shrnout události tohoto víkendu? Ne nebojte se, zas ta tolik se toho nestalo, ale v sobotu jsem stačila navštívit 2 muzikálová představení a na přelomu soboty a neděle jsme se dokázaly téměř povraždit v polštářové bitce.

Zpět k muzikálovým zážitkům:
 Na sobotu jsme byly s Kristý domluveni na muzikálu Mona Lisa v divadle Broadway. Jenže v pátek nás ještě napadlo, že bychom se mohly podívat na hip-hopový foto-pribeh ulicemuzikál ze Slovenska Pribeh ulice. Když už tak milujem muzikály, bylo by dobré vidět i ty neobvyklé, když máme možnost. Vše bylo domluveno a v sobotu jsem místo ve 14 hodin z domu vyjížděla už v 10.
Na Pribeh ulice jsme přišly na poslední chvíli (v "restauraci" nějak nechtěli abych jim ty peníze dala), ale všechno jsme stihly, sedly si tam, kde bylo zrovna místo. Tak poloprázdné divadlo jsem už dlouho neviděla. Všude okolo se hemžili samí hip-hopeři a v tu chvíli mi bylo líto, že s sebou nemám pár lidiček ze třídy, kteří tenhle druh muziky  "žerou". Jak by zapadli.
Muzikál začal, zazněly první melodie a my jsme poutavě pozorovaly celý příběh o dvou mladých lidech, které rozdělil dětský domov a když se konečně znovu setkali tak se je znovu pokusil rozdělit otec dívky. Muzikál končí smrtí hocha, když bránil otce své dívky. Jak řekla Kristý, muzikál se blíží spíše hip-hopové show. Většina diváků si určitě přišla na svoje.

Po představení jsme si byly koupit ovocný drink Zlepšovač nálady, bohužel účinek se dostavil až 7 hodin po požití.

monaMona Lisa byla zase ten "klasický" muzikál ve stylu velké lásky a utrpení. Nemůžu si pomoct, ale pořád Moně nemůžu přijít na chuť, v podstatě mám ze sebe pocit, že kdyby tam nebyl Maroš, tak tam nejdu. Jeho hlas v Moně dokonale vynikne, ne jako třeba v Draculovi, kde se jeho hlas trochu ztrácí, i když hraje hlavní roli. O přestávce jsem málem z Maroška dostala infarkt, ale jinak super. Ke konci muzikálu už jsem se těšila až vstanu z těch přístavkovejch židlí. Horší bylo, že jsem měla pocit, že ohluchnu z některých známých fanoušků. No, nebylo to moc příjemný. Ale nakonec jsem po více jak 6 hodinách sedění(ne v kuse) vstala a slyšela jsem!

Nakonec jsme se jakž takž dobehlaly ke Kristý domů. Musím přiznat, že jsem byla značně unavená, ale to by jsme nebyly my, abychom šly spát ;-). Chvíli to tak vypadalo, ale pak  začal působit Zlepšovač nálady a my začly hrát polštářovou bitku, bohužel bez peří;-). Údajně jsme takto "hluční" byly až do třetí hodiny ranní, kdy nás nejspíš přemohla únava a obě jsme zalehly.

Už se těším na pátek!!!

No co by jste řekly naší konverzaci na facebooku(a to jsme byly vedle sebe;-))

Bez názvu

Zpět na hlavní stranu blogu