"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

lentilka®pise.cz: Já jsem si říkala už druhý týden prázdnin, že doma je to prostě nuda. Většina věcí - zábavy, brigáda apod. se stejně konala o víkendu. Když jsem chodila domů, tak jsem v 6:15 vypadla z baráku a třikrá do týdne jsem se vracela v 17:45 a pak jsem se najedla, umyla - někdy i možná učila a zalehla do postele a tohle pořád. Je to únavný stereotyp, ale dva měsíce doma? Jen doma? Myslela jsem si, že umřu nudou... je srpen a já jsem už skoro týden u přítele a chodím s ním do práce, kde brigádničím. A pravdu? Je mi smutno po domově... chybí mi hádky se ségrou o počítač apod. Až bude škola, tak jen doufám, že to zas ve zdraví prolezu, udělám si řidičák a snad nebudu mít nultou hodinu tělocvik (to je hodina před tou první )
Docela se těším do školy - na hodiny jízdy autobusem, na ulhanou spolužačku Terezu... ale kdo ví, možná tento rok bude jiný uvidíme, ne?