"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

wouaf®pise.cz: Ale copak? Snad nebudeš chodit šelem k chodníku s koutky svěšenými. Usměj se! Je přece tolik věcí, který jsou důvodem k radosti, že smutnit nad opouštěním školy se zdá malicherným.
Vem si to takhle, nebýt konce, nikdy by jsi asi nepoznala, jaké to tam bylo. Trocha té nostalgie je v životě prostě potřeba, protože jinak bychom si věcí asi vážili o dost míň...
Hlavně aby to všechno (to ukončení) dobře dopadlo a pak se jen "louči" třeba se sklenkou něčeho dobrého se spolužáky.