Inspiration from a dream IV

6. září 2011 | 18.00 |

 Netuším, jak dlouho jsem tak seděla. Prostě jsem jen seděla a zírala do prázdna, na víc jsem se nezmohla. Uvědomila jsem si, že právě zažívám to, co jsem vždycky chtěla...vzrušení. Celý můj život byl nudný, ale když se konečně začalo něco dít, umírala jsem strachem. Musela jsem se vzpamatovat, prostě jsem MUSELA, za každou cenu! Vstala jsem, podívala jsem se na hodiny a zjistila jsem, že jsou už tři odpoledne, jak dlouho jsem tu jen tak seděla? Hodiny! Za tu dobu jsem ale došla k závěru, že chci zjistit, co se to děje. Oblékla jsem se a šla ven. Čerstvě napadaný sníh mi křupal pod nohama a zakrýval stopy mého nočního dobrodružství. Šla jsem bezmyšlenkovitě k místu, kde jsem poprvé pocítila ten strašidelný pocit. Když jsem tam došla, všechno se mi zdálo neskutečné. Ve dne to vypadalo absurdně. Všude bylo bílo, kousek od místa, kde jsem stála, začínal park, který se hemžil osobami venčící psy. Otočila jsem se dokola, ale ten pocit se nedostavil.

Šla jsem tedy na místo, kde jsme včera potkala toho muže. Znovu, nic. Když jsem se ale otočila, všimla jsem si něčeho lesklého ve sněhu, bylo to téměř zasněžené. Šla jsem k tomu, zvedla to, byl to zapalovač. "Co když ten zapalovač patřil těm mužům."

Měla jsem nutkání jít k mostu Nadějí, ale na poslední chvíli jsem si to zakázala. Raději jsem se otočila a šla domů. Venku jsem byla poměrně dlouho a byla jsem hodně zmrzlá, proto jsem šla do vany a spát. "Všechno to zaspím, dnes v noci žádné dobrodružství nebude", přesvědčovala jsem sama sebe, když jsem se ukládala ke spánku.

Probudila mě tupá rána, přišlo mi to, jako kdyby někdo do něčeho kopl, nebo něco spadlo z velké výšky. Posadila jsem se na posteli a poslouchala jsem. Moje srdce bilo o sto šest a trochu mi znemožňovalo poslouchat i ty nepatrné zvuky. Opět jsem pocítila ten strach, ale už nebyl tak intenzivní. V tu samou chvíli, kdy jsem se chtěla pohnout a vstát z postele se pomalu otevřely dveře. Stál v nich. Viděla jsem temnou siluetu v plášti, než jsem se stačila nadechnout, byl u mě a pak jsem jenom ucítila jeho ledovou ruku na tváři a cítila jsem se slabší a slabší. Jak jsem ztrácela vědomí, měla jsem pocit, že slyším jemný hlas v uších, ale možná to byla jen halucinace. Ten hlas říkal: "Našel jsem tě, konečně, neměj strach, teď jsi v bezpečí." 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Inspiration from a dream IV mixx®pise.cz 11. 09. 2011 - 16:08
RE(2x): Inspiration from a dream IV pajenka 11. 09. 2011 - 16:45