Náš příběh...

15. duben 2012 | 18.54 |

 Všechno to začalo tak nevinně, tak zvláštně, ale ráda na ty začátky vzpomínám. Zpětně vidím, jak to všechno zapadalo do sebe a jak se náš vztah pomalu, ale jistě vyvíjel. Na to datum asi nikdy nezapomenu. Poprvé jsem HO viděla 25. listopadu 2011. Jenže ten den mi ON byl úplně ukradený. Mamka přišla z hospody celá rozjařená, že tam je muzika a sranda a jestli nechci taky na chvíli jít (=> za všechno může moje mamka). Řekla jsem si, proč ne a tak jsem vyrazila. Hrálo se, smálo se, tancovalo se... byl to fajn večer. Byl tam jeden kytarista, svobodný, zábavný a celá vesnice se mě s ním snažila dát dohromady. Bylo to zvláštní, ale já se tím bavila, a tak jsem postupně propadávala do hry až moc hluboko. Tam v pozadí u baru stál ON, hrál na svůj kontrabas a všechno sledoval. 

Já si žila ale jiný život. Postupně se kytarista stal "můj" kytarista a život nabral jiné obrátky. Byla jsem zamilovaná.... asi 14 dní... Pak přišla rána. "Můj" kytarista si k nám do vesnice přitáhnul přítelkyni, o které tvrdil, že to je jeho kamarádka, kterou tahá z bryndy. Já to neviděla, nebo spíš nechtěla vidět, začalo mě to trápit, až když mi ON celý večer říkal, ať sundám svoje růžové brýle. Pak se nějak stalo, že jsem tam s NÍM zůstala sama a my si začali povídat. Byl sice trošku opitý, ale měla jsem dojem, že velmi brzy stačil vystřízlivět. Řekl, ať si raději sednu, že mi chce něco říct o "mém" kytaristovi a že se mi to nebude líbit. Tušila jsem, že to nebude nic příjemného. A tak jsem si vyslechla, jak kytarista nemá žádnou práci v Německu (jak tvrdil), jak má přítelkyni, jak si každý rok jezdí odskočit do věznice...

Srazilo mě to... na kolena. Ráno jsem se kytaristy zeptala a on samozřejmě všechno popřel. Nevěděla jsem, co si mám myslet. Komu věřit. ON měl trochu pověst svůdníka, a tak jsem čekala cokoliv, jenže kytarista rozhodl, řekl, že ještě ten samý den příjde... nepřišel a byl zalezlý celý den se svojí přítelkyní. Ten den mi spadly růžové brýle z očí a já jsem poprvé byla ráda, že musím jet do školy do Prahy. 

Vykopala jsem se z toho rychle a rozhodla se pro protiúder, teď si budu hrát já! Zatím, co jsem se přemáhala a hrála kytaristovu hru na šťastný pár, jsem se potají scházela s NÍM v Praze, jen jsem si povídali, nebo výletili, ale já na sobě začala pociťovat, že se stala nějaká změna. Bylo mi s NÍM dobře, někdy až moc, a tak jsem žila týden od týdne, kdy ho zase uvidím. Žel, i ON nebyl tak úplně volný, takže Praha bylo jediné místo, kde jsme se mohli scházet. 

Pak se to všechno sehrálo strašně rychle. Rozhodla jsem se, že kytaristu pustím k vodě, protože mi nestojí za ty nervy a už mi ublížil dost. Než jsem to ale stačila udělat ON ukončil svůj vztah se svojí přítelkyní a mě už pak jen zbývalo to také skončit s kytaristou. Nedlouho po téhle události jsme se ukázali na veřejnosti, někteří lidé to snášeli velmi špatně. ON je totiž o "pár" let starší.

Už jsme spolu tři měsíce (oficiálně) a myslím, že můžu říct, že šťastně! S přítelem mi přibyla i dcera, která právě včera odletěla zpět do Irska za mámou. Dcerce bude 15, takže máme mezi sebou 5 let, ale rozumíme si. 

No a jak to bude všechno dál? Kdo ví... :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Náš příběh... vyletnici 17. 04. 2012 - 16:22
RE(2x): Náš příběh... pajenka 17. 04. 2012 - 16:44
RE(3x): Náš příběh... vyletnici 17. 04. 2012 - 16:56
RE(4x): Náš příběh... pajenka 18. 04. 2012 - 10:35
RE: Náš příběh... jani 20. 05. 2012 - 16:24
RE: Náš příběh... mixx®pise.cz 27. 05. 2012 - 16:57
RE: Náš příběh... tlapka®pise.cz 30. 05. 2012 - 22:24
RE(2x): Náš příběh... pajenka 31. 05. 2012 - 08:30
RE: Náš příběh... aailyyn®pise.cz 31. 07. 2012 - 12:02
RE(2x): Náš příběh... pajenka 31. 07. 2012 - 12:24
RE(3x): Náš příběh... aailyyn®pise.cz 31. 07. 2012 - 13:58
RE(4x): Náš příběh... pajenka 31. 07. 2012 - 16:10