Jak se Lazy stala mámou

 Už tomu je přes dva roky, co jsem mamince domů přinesla malé, chlupaté štěňátko s tím, že stůj co stůj si ho nechám a že její protesty jsou naprosto k ničemu. Protestovala a velmi výrazně, nicméně po nějakém čase si Lazy zamilovala stejně jako já a když přišlo na rozhodnutí, jestli mám Lazy dát do jiných rukou, aby dostala lepší péči, podržela mě. Od té doby mám tu nejlepší kamarádku, společnici a mazla na světě.

Lazy je fenka Jack Russella Teriera, rasy, kterou všichni milují, nebo nenávidí. Říká se o nich, že jsou velmi inteligentní a velice aktivní. Obojí mohu povrdit, ale dokážou být také líní jako veš (proto to jméno, Lazy). Drží se u člověka a dělají jim ty pravé parťáky. Špatně snáší odloučení a to byl jeden z důvodů, proč jsem uvažovala, zda Lazy ještě ve štěněcím věku nedám někomu jinému. Přeci jen studuju v Praze a přes týden nebývám doma, ale mamka se jí se vší vervou ujala a tak si i myslím, že je Lazy šťastná. 

Nicméně přišel čas, aby se stala mámou. V červnu přišel i nápadník Chip (také Jack Russell Terier), který se vervomocí snažil s Lazy velmi blízce skamarádit, až se mu to nakonec povedlo. 11. srpna se narodili dvě holky. Porod to byl náročný, pro Lazy, i pro mě, ale obě jsme to zvládly a fenky se mají čile k světu. Jsou úžasné, ale bohužel už začínají být až moc aktivní a potřebovaly by se pomalu připravovat na nový domov. Takže mám pro vás od nic vzkaz: "Chcete mě?"