Víkendové a večerníčkové pohádky mého dětství

 To jsem si takhle jednoho nedělního rána vzala chleba s marmeládou, jablko a čaj a šla si sednout k televizi. Automaticky se mi vybavila moje dětská léta, kdy jsem vstávala v 6 hodin ráno jen proto, abych mohla zhlédnout animované pohádky, co každé víkendové ráno běžely v televizi. 
Pustila jsem tedy televizi... a zhrozila se. Chvíli jsem se dívala, a pak jsem to se znechucením vypnula...kde jsou ty naše staré pohádky, co měli hlavu a patu?

Ze všech nejraději jsem měla Toma a Jerryho... jednoduchá zápletka, která byla v každém díle vlastně stejná, ale přeci jen jeden díl nikdy nebyl podobný druhému. Fandila jsem Jerrymu z plných plic.

Často jsem též sledovala Boba a Bobka, králíky z klobouku...

 Pohádky z mechu a kapradí...

Jen počkej zajíci... (tady jsem se poprvé v útlém věku setkala s azbukou, a teď se ji učím)

Rychlá rota ... tenhle kreslený seriál patřil taky mezi mé oblíbené... Chip a Dále

Krteček...

Krakonošská pohádka...

My z Kačerova...

 Šmoulové...

Mach a Šebestová, Malá mořská víla, Bugs Bunny, Medvídek Pú, Ferda Mravenec, Včelí medvídci, Včelka Mája,...
 

A tak dále a tak dále...

Dnešní pohádky už pro mě nejsou to pravé ořechové... vyrůstala jsem na TOMTO (odkaz hore), každé víkendové ráno a někdy i při večerníčku. A to ve mně muselo zanechat nějaké stopy.