Kvůli tomu stojí za to žít...

2. květen 2008 | 14.17 |
Když jsem byla malá a tak trochu se nudila, sedla jsem si do okna a zpívala na celou vesnici.

Bylo mi jendo co na to řeknou ostatní obyvatelé...já jsem prosdě byla ve svým světě a nikdo mi tam nesměl zasahovat.
Slýchávala jsem kladné ohlasy, ale většina lidí spíše mlčelo.
Když se mi zrovna nechtělo zpívat jen tak jsem si sedla do okna a koukala na vesnici. Často jsem přemýšlela o různých věcech. Okolo mě poletovali vlaštovky a zpívali mi do ucha a já si říkala, že tohle je ráj. Nic mi nescházelo. Moje okno je poměrně vysoko ale nikdy jsem neměla strach, že bych vypadla. Mamka mě nechávala...věřila, že nic neprovedu a že se nebudu příliš vyklánět.

Téměř každý den jsem v tom okně seděla...občas jsem si v okně i psala nějaké texty. Vítr si hrál s mými vlasy...vše bylo dokonalé.

Teď už jsem dlouho v okně neseděla...není čas prostě jen tak vypnout a zapomenou na vše. Ale stále mě to okno láká. Dneska dvojnásob...

No posuďte sami...za takový pohled stojí za to žít....

vesnice

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Kvůli tomu stojí za to žít... cestovatelka®pise.cz 04. 05. 2008 - 15:36
RE(2x): Kvůli tomu stojí za to žít... pajenka 04. 05. 2008 - 15:39