Motýlí křídla
"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus
Status:
Jsem tu pro každého, kdo o to stojí!
ICQ: 406 153 377
|
Článek Tělo se hroutí
Komentáře k článku: Tělo se hroutí
marinka: 
. Ty a nemáš náhodou nízkej tlak. Tohle jsem mívala taky (tedy aspoň mi to přijde podobný) a chce to hodně pít a nepřepínat síly. Prostě si taky někdy odpočinout.
No ale tak i když to asi moc nepotěší tak hlavně, že zaberou aspoň nějaký prášky-ale je mi jasný, že lepší by to bylo bez nich. Nevim, možná nějaký cvičení soustředěný na dýchání by mohlo zabrat..Drž se.
pajenka: Ono to má hodně společného s tou ženskou "nepříjemností"... proto ty hormony. Ale nikdy to nebylo až zas tak katastrofální... možná je to tím stresem okolo školy a tak...
márinka: Jo, tak to chápu a vcěř, že seš na tom ještě dobře, o tom jaký mívám nálady a stavy já radši takrně pomlčím.
No jo, škola, to už je za mnou, ale tak klid, maturu zmákneš a o prázdninách si vydechneš a bude zas líp
.
dvirka®pise.cz: Tohle znám.Už několikrát jsem sebou sekla-nízký tlak.A určitě taky stres,který způsobuje hlavně ta škola.Zkus trochu zmírnit.Lehko se to říká,když má člověk před maturitou,ale nebude to tak horké,jak všichni říkají.A na to si ťukneme 
pajenka: Já nevím, já mám pocit, že to zatím ani nijak moc neřeším, ale moje tělo si asi myslí něco jiného 
jindra: Každopádně se drž, určitě to zvládneš a máš určitě okolo sebe lidi co ti pomůžou, teda já za sebe mluvim, takže určitě pomůžu, tak se drž a hezky v klidu do toho Hodně štěstí
jindra: No tak nějak malinko asi tušim co se děje, i když je to jen moje dedukce, ale věř že každej má svoje trable, at jsou zdravotní, nebo jsou i třeba rodinné, přijde ti možná že jen melu, ale taky jsem zažil hodně krizí a dost často pomůže to že víš že okolo máš lidi co ti pomůžou když bude nouze Sice jsi samotář, ale ten pocit lidí okolo tebe tě snad taky musí aspon trošku hřát Tak se drž
pajenka: Až na to, že okolo sebe nikoho nemám, tak dobrý...
a to by mě zajímalo, co si teda myslíš, že to je, kromě toho, co tady popisuju...
jindra: Nevim jestli je dobrý rozebírat tady veřejně to co si myslim, ale tak nějak po zdravotní stránce jsem asi tak vyčetl co se ti stalo z toho článku a z toho že vim jak na tom jsi a jak tě zlobí tělo. A to co se stalo ještě nevim, spíš jen tak si říkam že to souvisí s tim co jsem četl tady a to co jsi mi kdy říkala, ale jsou to moje dedukce, třeba se pletu...
A poslední věc... mě okolo sebe máš a myslim si že v tomhle mě třeba neznáš, ale prostě jsem schopnej a ochotnej s tebou cokoli probrat, cokoli řešit, jakkoli pomoct, kdyby to mělo znamenat že mam skočit na nějakou dopravu a přijet, tak to klidně udělam... viz to že jsi napsala do mýho komentáře na lidé že jsi našla opravdové přátelství, tak se neboj ho využít materiálně, ale klidně o mentálně, psychicky, fyzicky... jakkoli to budeš brát Nejsem typ co by se na tebe jen tak vyprdnul a třeba se ti smál za to co se okolo tebe děje a konec konců si myslim že takovej názor maji všichni co sem píšou komentáře a podporujou tě, znaji tě víc nebo míň, ale já sám za sebe říkam že jsem ochotnej být ten co je okolo tebe a stojí při tobě....
jinda: Já vim že na to nejsi zvyklá, říkala jsi to několikrát a já tě do ničeho nenutim a respektuju tě, jen chci aby jsi věděla že jakmile bude potřeba tak tu jsem a ne že nemáš nikoho okolo sebe, já tu prostě jsem ať jsi zvyklá nebo nejsi a když budu vidět že je prostě potřeba moje myšlení, přítomnost, nebo jen dělání vrby na vypovídání, tak jsem připravenej a ty se nemusíš bát cokoli mi říct, nikdy jsem se ti za nic nesmál a ani nebudu (pokud půjde o vážný věci)
jindra: No, nejsi první kdo to řekl Ale já nechc působit jako někdo, jako že se ti bude uměle snažit pomoct, nějak se jako vnucovat, nějak tě jen uměle utěšovat že to bude dobrý, ptát se jen tak jak se máš, víš že mam tak nějak podobný pohled na věc jako ty, nemam rád takový ty povrchní otázky To co jsem napsal asi zní jako od holky, jestli se ti to nezamlouvá, tak je to škoda, každopádně je to myšlený tak že je mi s tebou dobře, rád zase něco podniknu a neni to jen o tom aby jsme něco podnikali, ale že ti i rád pomůžu... no prostě bych se opakoval Jen nechci aby jsi si myslela že okolo sebe nikoho nemáš
romča: Jsem rád, že Pája našla někoho jako Ty. Snad to brzo plnohodnotně docení!
A Ty se drž, po matuře si oddechneš. Tyhle stavy prostě občas dorazí. Ale kdyby se to mělo stupňovat, pak to chce vyhledat specialistu na endokr. nejspíš...
pajenka: Sám moc dobře víš, že tohle docenit neumím...
A omyl, Jindra našel mě a je pravda, že po dlouhý době to je kamarád, kterému náleží označení pravý...i když to neumím docenit.
jindra: Říkáš že to neumíš docenit, ale tak to třeba přijde tobě, pokud vyjde aspon něco o čem jsme se bavili, co máme v plánu, tak to bude fajn docenění, já si nehraju na nějaký přehnaný poděkování a tak, o to fakt nejde, vim že ty máš omezený možnosti a vim že jsi mi věnovala taky hodně času a peněz, tak toho si vážim a jsem za to rád a jen tak dál, pokud budou další příležitosti, budu jen rád a cítit se doceněn, třeba ti pak taky přijde že jsi mě docenila
mixx-: Párkrát se mi to taky stalo, doktorka mi řekla, že to je nízkým tlakem. Být tebou, tak bych si k doktorce taky zašla, aspoň ti řekne co a jak.
---
mixx.pise.cz
pajenka: Když jsem byla naposledy na preventivní (což bylo někdy začátkem února) tak vše bylo v pořádku a ani nikdy předtím si nikdo nestěžovat
slanka®pise.cz: Chápu jak Ti je když máš takové problémy.
Já se jednou motala už při cestě na autobus, když jsem měla jet do školy. S velkým sebezapřením jsem tam přijela, ale bylo mi tak zle, že jsem nepočkala ani na první hodinu, obrátila se a jela zpět domů. To bylo cca před dvěma lety, ještě než mi zjistili celiakii. To se mi problémky teprve rozjížděly. To ale není Tvůj případ, samozřejmě.
Ty alespoň víš, co Ti to způsobuje a že to brzy odejde. Tak můžeš být ráda alespoň za to. Vím líp víc než kdo jiný jak je to nepříjemné se přemáhat a sedět v hodině a trpět když je člověku zle a nevědět, jestli to zvládneš přežít do doby než zazvoní nebo se prostě zvednout hned a vypadnout, protože to prostě jinak nejde. 
Jestli v tom má prsty i stres nevím, sama píšeš, že to moc neřešíš tu školu ale naše podvědomí holt někdy umí zázraky. Já bych, kdyby se to opakovalo, asi zašla za doktorkou. Předepíše nějak uklidňovák, abys měla před maturou berličku a bude dobře.
pajenka: To já nechci, už žádnou chemií... ta poslední, co jsem brala mi udělala tohle... a to to taky mělo mít opačný účinek...
slanka®pise.cz: Aha, tak to už chápu.
Tělo se vzpamatuje a další měsíc už to bude lepší. Hormony někdy dokážou udělat pěkný bordel a pak to trvá i několik měsíců, než se tělo "očistí" a vzpamatuje se. Bude to dobrý, uvidíš. 
pajenka: Problém je v tom, že tu chemii už neberu min. 2 roky a ze začátku to bylo dobrý, až teď se to začalo takhle horšit...
pajenka: Tak přesně tohle dělá moje tělo mně...
ale jak říkám, ve škole na nás dělají čím dál tím větší nátlak a tak si to moje podvědomí nějak moc bere (ale nevím o tom)... tak snad proto...
editt: Jaj! Tak to je nepříjemné. Ono všechno může souviset se vším. Může to být hormonama, stresem, tlakem, počasím ...čímkoli. A když nechceš chemii, co zkusit nějaký přírodní "uklidňovadlo"? Rozhodně by ses o tom měla poradit s nějakým odborníkem A to nejdůležitější: hlavně ty sama musíš věřit tomu, že je to v pohodě, neboť ne nadarmo se říká, že víra tvá tě uzdraví
Tak přeju hodně sil a optimismus