Motýlí křídla
"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus
Status:
Jsem tu pro každého, kdo o to stojí!
ICQ: 406 153 377
|
Článek Skončít?
Komentáře k článku: Skončít?
jacques: V tom případě všichni, co se cítí být šťasni, upadněte do žalu a kdos v nejlepších letech, zemřete...
pajenka: Nemusíš upadat do žalu...stačí v tom nejlepším umřít... pak už nepoznáš smutek a umřeš jako šťastnej člověk!
Tohle se ale týkalo trochu něčeho jinýho
romča: Prosím? Tohle jsem nějak nepochopil... Co chceš končit? Blog? Neřkuli něco důležitějšího? Na to zapomeň, proč?
R.
pajenka: Tohle asi musí každý pochopit po svým...možná je to i ten blog...
Proč? Protože!...ve větě je řečeno vše!
romča: Tudle bláznivou zrychlenou dobu nechápu. Proč musej všichni všechno měnit a chtít hned?! Proč se neumíme těšit na něco, co přijde časem samo a užívat poklidné každodennosti, která je dnes? Jasně že nic není ideální a bez chybičky, ale to nebude nikdy. Přibržděme, není kam spěchat - do hrobu už vůbec nee... R.
pajenka: Tohle je naše doba a stereotyp je prostě nuda!
Čekat co příjde? Tak to se můžu leda tak těšit na smrt, protože to mám jistý, že to příjde!
romča: Zajímavý, jak se na totéž (ta jediná jistota, kterou máme) dá nahlížet z různých pozic... A stereotyp? Nemusí být vždy nuda. Když víš, že je na tom světě někdo, komu na Tobě záleží, pak se prostě těšíš, až ho zase uvidíš, až Ti aspoň napíše, až Tě nějak pohladí - i kdyby jen obrazně. A pak je přece takový stereotyp fajn - stačí být trochu skromný... A konečně: jak, naše doba? Je to doba všech, kteří v ní žijí a bez ohledu na věkový rozdíl bychom si v ní všichni slušní lidé měli pomáhat, respektovat se - mezigeneračně. Proč mít rád starší lidi jen z přízně? Já mám úctu ke všem starším lidem už jen díky jejich životním zkušenostem. A pokud nezjistím, že jsou to egoisté, že nemyslí jen na sebe, pak se snažím si z jejich životních zkušeností vzít ponaučení, protože nejdůležitější vysoká škola je vysoká škola života... No třeba to časem, až opustíš řady teenagerů, taky pochopíš. Alfa omega našich životů by měla být vděk (za to, že tu můžeme být a žít) a skromnost, respekt (před zkušenostmi). Papa
pajenka: Já nvm jábych ten stereotyp nevydržela a asi jsem i nevydržela... zjišťuju, že čím dál tím víc potřebuju nějakou akci a ne jen ten stereotyp...
Pro tebe je to samozřejmě lepší, protože stereotyp=větší jistota.
Stále a více se potvrzuje jaký jsou v nás nejen myšlenkový rozdíly
Respekt před zkušenosti? No pak se těžko scháněj 
romča: No jasně, bude to tím věkovým rozdílem, Ty máš všechny předpoklady pro to chtít nějakou akci, to je zcela v pořádku. Jen je třeba i při tý akci být obezřetný, a to nejen vůči sobě, protože hrozí pády... Ten základní rozdíl je halt věkovej. I když si člověk myslí, že při dobrý vůli se ty rozdíly daj překonat - hledáním toho, co nás jako kamarády spojuje, a nikoli rozděluje, je evidentní, že to není tak lehký, není-li vůle.
Poslední větu jsem nějak nepochopil, ale to neva
Pěkný den.
pajenka: Myslím, že na tebe...protože já nic o zlepšování nebo čekání nepsala...
Ale kdo ví...
Tlapičko udělej jasno!
romča: Já právě taky ne, zatímco celý tento Tvůj příspěvek na tom byl založen Pa
tlapka®pise.cz: No, tak co se k tomu vyjádřit obě?
Původně jsem se ptala Pajenky, ale tak proč ne?
romča: Pro mě je to nezodpověditelné, protože já tak neuvažuju A jsem proti tomu, aby to tu Pája rušila... R.
pajenka: Nejlepší je se to ani nesnažit poznat... protože situace se zlepšovat neumí
pajenka: Jo a ještě se omlouvám jestli jsem občas trochu mimo...ta Gerlachovka mě příšerně vyčerpává