"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

koktejlka®pise.cz: No dobře, ale definuj čekání? (Nemám ráda tyhle přehnaně filosofické debaty, ale vždycky jsem to JÁ, kdo s nimi začne. ) Někdo může celý život čekat na "něco", ale mezitím dělá spoustu jiných věcí - ale de facto jsou všechny jen čekáním. Takže, závěr, je-li vůbec možný a v tom případě ještě platný, je ten, že člověk vlastně nikdy nečeká....... no, to je pěkná blbost - ALE, možná ne: vem si, že i když čekáš, tak prostě něco děláš. Ať už jenom myslíš - i to je činnost! Takže, kolem a kolem, z Koktejlčiny pokřivené perspektivy - čekání neexistuje.

Zaujalo mě, jak jsi docela přesně popsala mě. přesně to dělám taky. Obzvlášť mě baví sledovat lidi, hlavně ty, co vůbec neznám, i když i s těmi ostatními je to zábava. A suprové je ráno v autobuse při cestě do školy zírat na lidi - víš a čekat, jestli se na tebe taky podívají. většinou jo! Pak se světácky usměju a vyberu si další oběť.

---
koktejlka.pise.cz

pajenka: De facto máš samozřejmě pravdu...
A mmchd... kdysi... když jsem ještě musela jezdit do školy busem, jsem pozorovala chování lidí, a také jsem sledovala, jestli si vybírají pořád ta samá místa, pak jsem řešila proč... co ovlivnilo jejich rozhodnutí a když si sedli jinam než obvykle bez vnější příčiny, tak mi to přišlo strašně divné.
Porovnávala jsem to se sebou s tím, že jsem mívala taková "oblíbená" místa, která ale byla také oblíbená někým jiným a kam jsem si pak následně sedala...
Nikdy bych nevěřila, jak člověk může být nervozní, když si nevybere dobrovolně místo, nebo když si k němu někdo přisedne, ať cizí nebo někdy i známý...

---
pajenka.svetu.cz

noone: neni možné stanovit ideální činnost pro vyplnění mezer mezi různýma činostma to čekání je ale užitečný...čekáte a po chvíli začnete koukat do blba mozek si tak může odpočinout a tělo vypnout a i přesto je schopné se okamžitě nahodit a jet znovu...i čekání je tedy užitečná věc...stejně v důsledku přemýšlení o smyslu čekání o tom co je správný o tom kdo se zachoval dobře a kdo ne je mrhání časem protože čím dýl přemýšlíme tím víc věcí a spojitostí nás napadá a dojdem k závěru že to neni možné zhodnotit...jak píšeš sledovat lidi to dělá každej...i zvířata koukaj na jiný a taky přemejšlej a zhodnocujou situaci...ale nemá cenu se zatěžovat těma filozofickejma blbostma stejně dojdeš k závěru že to závěr nemá takže to nemá smysl...ten kdo si řiká filozof tak se mu akorát nechce makat rukama

pajenka: Tak filosofie a filosofové jsou téma samo o sobě... navíc teď to bereme ve škole,takže o tom začínám mít i trochu přehled a opravdu... jak mohli lidé přijít na to, že nějakou pralátkou je třeba voda? Někde se zastavili a čekali... třeba i na to než je něco ?smysluplného? napadne... a hle... všude je voda, vše je z vody, ve vodě je život...
Upřímně jsem tyhle lidi nikdy pořádně nepochopila...ale to byla jiná doba a oni měli času na takovýhle přemýšlení habaděj, a pak to podle toho vypadá...tím je samozřejmě neodsuzuji...někteří filosofové byly na "správné" cestě...

---
pajenka.svetu.cz

chaostheory: ja sebou vsude taham knizku, takze ma odpoved je jasna

---
chaostheory.pismenkuje.cz

dvirka®pise.cz: Takové otázky mám pořád,ale stejně na ně nedostaneme odpověď a ani s nimi nic neuděláme Kdyby jsme pořád někde a na něco nečekali nejspíš by jsme nežili.Jako kdyby se malíř zavřel ve svém ateliéru a jenom maloval a maloval,vůbec nechodil ven a jedl jen trochu.Namaloval by sice spoustu nádherných obrazů a pak by za ně měl asi i slušné peníze,ale neužíval by si ty ostatní věci,které k životu patří.Podle mě se to užitečné musí prolínat s neužitečným,aby život stál za to

---
dvirka.pise.cz

wouaf®pise.cz: Nikdy nepromrháš žádnou chvíli tím, když děláš, co z celého srdce dělat chceš...
Možná, že když se na to podíváš zpětně v budoucnosti, tak si řekneš, jak si to mohla dělat, a proč si nedělala něco jiného...Ale v tu chvíli si to chtěla a už jen proto ty chvíle za to stojí.
Čekání není promarněné chvíle. To je jako kdyby jsi řekla, že když se peče štrůdl v troubě, tak je to ztráta času, protože kdyby šel být už hotový hned po dání na plech, ušetříš si čas. Ale nejsou to krásné okamžiky, když sedíš před troubou a mlsně na to čekáš? To, že se na něco těšíme vzniklo jen díky čekání na to. Protože kdybychom nečekali, neměli bychom ani čas si to uvědomit.

---
wouaf.pise.cz

zlomenymec®pise.cz: Mě spíš štve jiný druh čekání... protože když si to vemeš, tak člověk (nebo aspoň já teda) furt na něco čeká a doufá... až budu dospělej, bude veget, budu si chlastat a bude mi fajn.
Dospěje. Až vystuduju, tak to bude veget, budu mít titul a všechno bude fajn. Dostuduje. Až si najdu práci, tak bude veget, budu si vydělávat a bude mi fajn.
Najde si práci. Až si najdu manželku, tak bude veget, budem spolu a bude mi fajn.
Ožení se. Až půjdu do penze, tak bude veget, budu si dělat co chci a bude mi fajn.
Jde do penze. Až umřu...
Páni To jsou ale vyhlídky

---
zlomenymec.pise.cz