"Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel."
... A. Camus

maydayberry: Velmi dobrá myšlenka. Nakolik pravdivá, to neumím říct.
Jsem pisatel, který se nad tím moc nepozastavuje a prostě píše, ale i tak občas přemýšlím, kolika lidem z počitadla přečtení to bylo nějak prospěšný (nebo aspoň zábavný).

---
maydayberry.svetu.cz

pajenka: A kolik z těch lidí si to vůbec přečetlo a ne jen rozkliklo a šlo dál Měl by se zavést nový systém počítadla, který by ukazoval, kolik lidí si to skutečně přečetlo

---
pajenka.svetu.cz

márinka: Já Tě čtu docela často, ale né vždycky to komentuju.Někdy prostě není co dodat.

---
marinka.pise.cz

pajenka: Jo to chápu, sama to tak dělám...

---
pajenka.svetu.cz

slanka®pise.cz: Hmm. Asi máš pravdu. Možná je to i tím, že někdy nevíš co k těm veselým článkům napsat. Ale u těch negativních se snažíš spíš poradit. Já jsem ale taky ráda za každý komentář, protože to značí, že si ten článek nepíšu jen tak pro sebe.A vlastně maydayberry i márinka už to všechno napsaly za mě.

P.S: Chválím nový vzhled blogu, fakt se Ti hodně povedl. Líbí se mi hlavně jak ten opar kolem toho "zvířátka nahoře" jde tak krásně do ztracena a i ten vzorek a vínová k tomu pasujou.

---
slanka.pise.cz

pajenka: Díky, taky se mi to líbí a nějakou tu chvíli jsem nad tím strávila, takže jsem ráda, že se líbí i tobě

---
pajenka.svetu.cz

corny: Mě se tenhle blog nelíbí.

---
anketaaclanky.pise.cz

pajenka: Taky názor a já ho beru a chápu

---
pajenka.svetu.cz

mixx®pise.cz: Souhlasím s tebou. Já si už kolikrát všimla, že ty "depresivní" články jsou víckrát rozkliknuty, než ty veselejší.

---
mixx.pise.cz

pajenka: To je pak motivace psát ty veselé, co?

---
pajenka.svetu.cz

rebarbora®pise.cz: Já sem chodím docela často, a když už článek rozkliknu, tak ho taky dočtu
Jinak k tvé teorii o negativních článcích - možná je prostě jen víc lidí v pr---li než těch šťastných a spokojených

---
rebarbora.pise.cz

koktejlka®pise.cz: Máš to tady teď nově moc hezké!
To jen tak na úvod. Smutný článek je podle mě trochu jako divadlo - v člověku vyvolává soucit a zároveň v něm může vidět sama sebe. Proto jsou asi takové články komentovanější (k tomu má člověk vždycky co říct). Důležité taky je, že člověk je píše často mnohem více spontánně než "pozitivní", "optimistické" nebo "veselé" články, což má dle mého nepominutelný vliv na kvalitu (a to rozhodně směrem nahoru).
Naproti tomu "ty druhé" články mohou kvalitativně strádat a mohou být nezajímavé v případě, že je popisována všednost a že je popisována všedně. Pokud člověk nemá výrazný vypravěčský talent, nemůže asi čtenáře zaujmout články typu "co jsem dělala tenhle čtvrtek" apod. Na druhou stranu stačí kapka vtipu, nápad nebo dobrá zápletka článku, správná atmosféra nebo vhodný čtenář a "dobrý" článek je na světě.
Myslím, že zrovna ty nemusíš smutnit.

P.S. (kdyby tě to zajímalo (no nevím, nevím), tak já tady méně čtu a píšu proto, že se k blogům tak často nedostanu (a když jo, tak se potom takhle rozepíšu, což sice možná někomu udělá radost (no a navíc ještě často ani ne), jenomže mně to ukradne půlku dne, protože když jeden blog, proč ne i druhý, třetí, čtvrtý ...))

P.P.S. Mimochodem gratuluju k nové škole! Třeba tě teď někde v Praze potkám, mmm..

---
koktejlka.pise.cz