Článek Dítě nebo kariera

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Dítě nebo kariera

12. 09. 2014 - 21:15

márinka: Zatim máš ještě dost času o tom jenom přemýšlet. Z vlastní zkušenosti, naštěstí již minulé, můžu říct, že když je ženská s dítětem sama, netrápí ji jenom finanční situace ....a sama se můžeš pak cítit i s potomkem.
Studovat se sice dá i s dítětem, ale jde to podstatně hůř.
Nevim, je to Tvoje věc, ale asi bych na tvym místě napřed dodělala tu školu.

13. 09. 2014 - 11:15

pajenka: Já spíš asi hledám to svoje místo v životě a čím dál víc si začínám uvědomovat, že Praha to není. A s Prahou souvisí můj obor, protože se jinde než tam praktikovat nedá...

---
pajenka.svetu.cz

13. 09. 2014 - 15:08

márinka: Tak v okolí Prahy je dost míst, ze kterých se tam dá dojet.
Hledat si místo v životě je rozumný.
četla jsem i další komenty a je pravda, že určitě na všech něco je. Zejména to, že když si s někým žila skoro 3 roky a nebylo to úplně ono, tak bych asi hodně dlouho váhala, než bych šla do toho mít dítě. Pokud tedy dobře chápu, že by bylo s ním.
Jo a kartářky bych fakt moc neřešila.

14. 09. 2014 - 10:13

pajenka: No ale já bych ráda zůstala tam, kde jsme... což je 140 km daleko od Prahy a to je na dojíždění do práce docela daleko. Ale kdo ví, jak se to vyvine.
A ten vztah byl fajn, jen teď se to nějak celý podělalo a tak nějak všichni čekáme, co z toho vlastně nakonec bude. Každopádně začínám být dosti vysílená a je to na mě i dost znát.
A kartářku jsem jenom tak plácla.. v tý chvíli, kdy mi bylo nejhůř mi ty "bláboly" docela pomohly a upřímně, chystám se ze zvědavosti ještě k jedné. Ale ve skutečnosti tomu samozřejmě nevěřím

---
pajenka.svetu.cz

20. 09. 2014 - 18:17

marinka®pise.cz: No, to je těžký, ale tohle rozhodnutí, zda zůstat nebo jet za praqcí, to bude na Tobě.
Se vztahem uvidíš, do toho si mluvit moc netroufám.
A ty kartářky, hele fakt bacha, já si kdysi taky nechala vyložit karty "jentak ze zvědavosti", protože jsem nevěděla, co dál. Chvíli to pomohlo, a pak jsem si nechala po telefonu vykládat každou chvíli. Něco se splnilo. Něco ne. Ale tak by to asi bylo i bez těch předpovědí.

---
marinka.pise.cz

12. 09. 2014 - 23:14

cukrenka: Já nevím, nad těmahle věcma bych asi přemýšlela AŽ když by přišel ten pravej, AŽ když by nám to vydrželo nějakej ten rok a AŽ bychom spolu začali uvažovat o nějakém tom bydlení. Zatím je to, alespoň podle toho co píšeš, takové "coby kdyby" se kterým se trápit nemusíš. Podle minulých článků jsi teď dodělala bakaláře. Byla by fakt velká náhoda kdybys zrovna teď potkala muže svých snů a pro samou lásku byste to ty dva roky než doklepeš magistra/inženýra nemohli vydržet.

A promiň, ale to, že tě známý nějak "ponouká" k těhotenství a argumentuje tím, že by se magisterské dalo přerušit, to mě popravdě strašně rozesmálo. To spíš zní jakoby tě spolužák překecával na pivo. Jako kdyby byla strašná brnkačka si teď prostě jen říct: "Chci dítě, nějak to pujde, no tak šup - kde je nějakej chlap?"

Kartářky jsou blbky - pardon. Ony to vlastně mají v popisu práce. To by prostě nebylo ono kdyby nepředpověděly člověku něco osudového. Většinou nějakou hroznou krávovinu.

---
cukrenka.svetu.cz

13. 09. 2014 - 11:14

pajenka: Problém je v tom, že ten známý není známý, ale chlap, se kterým jsem skoro 3 roky žila a teď je to takové dost složité. A já jsem si právě vždycky říkala, že když dítě... tak s ním... ale do téhle současné situace bych dítě přivézt nechtěla...jenže kdo ví, co bude za pár měsíců.

---
pajenka.svetu.cz

13. 09. 2014 - 13:46

tlapka®pise.cz: Podobnou otázku si taky poslední dobou kladu, i když moje situace je poněkud jiná. Vysazuju kvůli zdraví HA a i když mám samozřejmě teorii ochrany nastudovanou, říkám si, co když se "zadaří"? S přítelem jsme spolu 5 a půl roku, oba nás ale teprve čeká bakalářský ročník. Pak je tu mamka, která říká, že děti mají mít mladí lidé, dokud mají energii, a že ty ostatní věci vždycky nějak dopadnou. A když ona byla tak stará jak já teď, měla jsem už rok. Výšku taky nedodělala, až když jsem chodila do školy, začala studovat někde úplně jinde. Jenže, to už je všecko 20 let. Teď je jiná doba a mít dítě bez zajištění bych si jen tak netroufla. Nemluvě o otci. Může se stát, že to páru nevyjde někdy v budoucnu, ale dítě by mělo přijít do funkčního vztahu. Ve svém okolí vidím, že rozpoložení matky v těhotenství se projevuje i na dětech. Která měla starosti, má mimčo, které špatně spí. A na druhou stranu teta, která je na holčičku sice sama, ale dopředu s tím počítala a byla na to připravená, má holčinu-sluníčko. A i když ji mám hrozně ráda a vyvolává ve mně stejné pocity jako tvůj synovec v tobě, říkám si, někdy si s ní pohrát, fajn, ale mít ji na svědomí 24/7/365? To si vědomě a záměrně ještě netroufám.
A taky je tu otec! Co jeho nároky na dítě? Mamka má kamarádku, která měla dítě s chlapem, se kterým jí to neklapalo. Dospělí se rozešli, ale co dcera s otcem? Otec trval na víkendech s dcerou, dcera nechtěla, před víkendy ji bolelo bříško a mamce doma plakala, že za tátou nechce. To si pak říkám, díkybohu za mého biologického otce, který nechal mamku jít i se mnou.
Pokud nevíš jistě, pochybuješ, nedělej to. Nevezmeš to zpátky. Později budeš mít taky příležitosti, kolikrát za lepších podmínek. Mimčo osamělost nevyřeší.
Můj názor na věc, držím Ti ale palce, ať se Ti začne brzy dařit lépe po všech stránkách.

---
tlapka.pise.cz

14. 09. 2014 - 10:11

pajenka: Já HA neberu už asi rok, přítel si byl vcelku jistý a zatím ještě nezklamal. Nedělalo mi to zdravotně vůbec dobře a vůbec si tím člověk akorát ničí zdraví. Každopádně o možnost mít/nemít dítě jsem uvažovala třeba v rámci jednoho/dvou let. V podstatě za dva roky bych mohla být vystudovaná ( i když kdo ví, jak to půjde)...otázkou je, jestli tady ten chlap bude. Asi bych nechtěla přivézt dítě do neúplného vztahu, ale přesto...

---
pajenka.svetu.cz

16. 09. 2014 - 13:02

amazaonka: Podle mě by sis měla nejdřív promluvit s přítelem. Nedávno si tu, myslím, psala, že se s tebou rozešel, ale najednou tady píšeš o tom, že tě ukecává k dítěti? Zní to, jak kdyby myslel jen na sebe, a to, jestli dostuduješ, až tak neřeší. A podle toho, co tady o svym příteli občas píšeš, bys taky měla zvážit, jestli by opravdu zrovna on měl být pravým otcem tvýho dítěte.