Venku je taaak krásně, že jsem neodolala a vytáhla jsem in-liny.

Sama jsem na to přišla náhodou. Infikovaná houbička se mě ptala, jak že to vlastně dělám... a tak jsem si řekla, že to sem hodím v grafické podobě. To už by přece mělo jít! Vysvětlovat bez názorných ukázek prostě neumím!;-)

Je to už přes měsíc a půl, co jsem u babičky byla svědkem, jak nová zvířatka spatřila světlo světa.

Poprvé jsem se s dvojící Jeff a Achmed setkala tady na netu, na píše.cz. Někdo o tom napsal článek a přidal video. Nevěděla jsem co to vlastně je, pustila jsem si to a opravdu jsem se pobavila. Nikdy bych nevěřila, že někdo dokáže takhle dobře břichomluvit;-).

Dneska u mě probíhá úklid a revize celého pokoje. Při uklízení se často naráží na věci dávno zapomenuté a tím se oživí již zavržené vzpomínky. Mně se to stalo dnes taky, našla jsem fotky své nedávné minulosti. Chvíli jsem na ně zůstala koukat a začala vzpomínat, pak jsem řekla dost a fotky jednoduše roztrhala na malé, malinkaté kousíčky... už se těším, až půjdou do kotle.

Je to už nějaký čas, co tak trochu ulítávám na motýlech... nemyslím tak, že bych musela mít všechno s motýly a bez nich by to prostě nešlo, ale já to myslím tak, že mě fascinují...  Začala jsem se jimi obklopovat... v pokoji mám hodně motýlů, sdílí se mnou žití, radost, smutek a i když jsou jenom vytvořené z umělého materiálu nebo z papíru, tak mě vždy potěší. Já vím, zní to asi bláznivě... 

A tak maminka řekla dost... no čemu řekla dost? Mým v poslední době častým výpravám do našeho hlavního města jménem Praha...
Důvod?Těch je povícero, tak zkusím vyjmenovat alespoň ty, které jsem z jejích úst pochytila.

Včera byl skvělej den... jo měl blbý začátek, ale byl super... už se těším co mě čeká dnes.