Co se dělá, když jsou dva lidi k sobě přitahováni, ale nemohou to dát dohromady, protože je tam moc překážek? Sedí se a vzdychá se... jednoho dne to všechno oba začnou brát jako sice fakt, ale hledají jiné priority. Jo, tak tohle prožívá spousta z nás a opravdu to není lehký. Nejhorší je, když se pes utrhne ze řetězu, třeba pomocí alkoholu a všechno zapírání jde najednou napovrch. Je to těžké, ale člověk se s tím musí naučit žít, člověk časem otupí. Mezilidská chemie je složitá věc a vyhrává ten, který se jí naučí aspoň z části ovládat...ovšem, dokáže tohle někdo?

(Trocha nočního přemýšlení;-))

Jako většina holek jsem i já měla přání, dostat pod stromeček panenku. Měla jsem jednu nebo dvě, se kterými jsem si hodně hrála, ale pro dítě nikdy hodně není dost. Tak jsem na každý dopis Ježíškovi kromě autíčka na dálkové ovládaní psala i panenku. Autíčko jsem nikdy nedostala, ale jednou jsem rozbalila dárek a vykoukla na mě moje první porcelánová panenka.

Miluji modré oči, jsem do nich blázen.
Možná to zní hodně divně, ale modré oči jsou moje vášeň.

Vážené dámy, chcete být hýčkána svými protejšky? Pak nejdříve hýčkejte vy je. Je pravda, že nic nikdy není zadarmo a zanedbávaný chlap je něco neskutečného. Ovšem nejhroší je, když si ho zhýčkáte a pak jako když utne, přestanete.

Buď jako slunečnice, ten krásný květ. Otáčej se za sluncem a nastav záda tmě. Otáčej se za světlem, které dává ten dar žít a být šťastný. Vždyť slunce je světlo a světlo může být i člověk, který nám to světlo předává ze svého nitra. Nenech se oklamat, stejně jako slunečnice, která pozná falešné slunce, když je zamračeno a sklání svůj květ k zemi. Nech díky tomu světlu v sobě zrát lásku, cit tak důležitý a až příjde čas, těš se z těch plodů a předej je dál, lidem. Stejně jako to dělá slunečnice! Nechť je tento květ tou učitelkou!

^{_{vlastní foto}}