Ráno jsem se probudila celá rozlámaná, ruka mě bolela a nehezky natekla. Dala jsem si na ní studený obklad a šla si lehnout k televizi. Po chvíli jsem zase usnula a probudila se až k večeru. Znovu jsem se chtěla donutit jít ven, ale cítila jsem se ještě vyděšenější, hlavně po včerejším zážitku.

  Běhala jsem po zasněžených temných ulicích našeho nádherného města. Vždycky jsem to milovala, běhání za měsíčního a pouličního světla v poletujících vločkáchčerstvě vysypaného mrazivého mraku. Jako dítě jsem se často vyhrabala z vyhřáté postele pozdě v noci, nastrojila jsem se a nepozorovatelně jsem vyběhla do ulic a i teď jsem tomu pocitu nemohla odolat. Jenže se něco změnilo, v posledních dnech jsem se v noci necítila dobře.