No to by mě taky zajímalo... na druhou stranu možná radči nevědět. Každý den potkáváme spoustu lidí, většiny si ani nevšimneme, jenom je mineme na ulici, ve škole,v práci. Když nás něčím nezaujmou, za půl minuty ani nevíte, že jste někoho potkali. Ale i přesně takový krátký čas stačí, aby jste si na někoho udělali názor...nějaký obraz. Stačí jenom potkat výstředního člověka na ulici a spousta z nás si o tom člověku minimálně něco pomyslí.

Je to semnou špatný...pořád usínám.Ráno vstanu-chci spát. Příjdu do školy-usínám, zavírajíse mi oči. Příjdu ze školy- usínám.Lehnu si k televizi- podřimuji... Pořád bych spala a spala. Je to dané mojí unavou, ale taky tím, že ráda spím.Proč? Tam je to jenom můj svět, nikdo mě tam neruší. Dokážu si vysnít krásné chvíle...ano jsem snílek.

Často jsem se mamky ptala, jaká jsem já byla jako miminko, bohužel sama si to nepamatuji ale od mamky se mi taky nikdy nedostala dostačující odpověď. Co vím, tak se pohybuje někde v letech 0-6. Většinu věcí vím opravdu jenom z povídání mamky ale kupodivu mi v hlavě utkvěly i nějakéty vzpomínky z dob, kdy jsem ještě chodila do školky a byla ještě malé,hodně, roztomilé dítě. Nicméně to už je dávno pryč a moje momentální podoba je pravý opak... ale já jsem vám vlastně eště neřekla, co že to tedy vím ...

Už několikrát jsem se v obchodech setkala s pojmem protistresor, je to takový gumový míček, který se dá jakkoli mačkat, jakkoli natahovat. Prostě ideální věc,když jste ve stresu. Všimli jste si, že když jste ve stresu tak pořád něco mačkáte, s něčím si hrajete. Kupte si tento míček, mějte ho pokaždé u sebe a kdykoli na vás začne přicházet stres, vytáhně te ho a mačkejte, natahujte, házejte ... pomáhá to?

Vánoce se kvapem blíží a ať chceme nebo ne, vánoční atmosféra již začíná být pomalu v dáli cítit. V obchodech se začínají ukazovat první reklamy na vánoční zboží, do schránek nám přicházejí první vánoční letáky,začínáme přemýšlet co komu koupit/vyrobit.

Včera jsem, jako každou neděli, seděla v učení a tak nějak jsem si četla všechny sešity písemek na tento týden. Nebavilo mě u toho sedět, tak jsem popadla sešity a vyrazila jsem do lesa. Vyrazila jsem spolu s rodiči, ti se ale hned za bránou dali na druhou stranu>směr hospoda. Nenechala jsem se zlákat a pokračovala jsem dál>směr les.

Teplota nám klesá, počasí se zdá být na motorku moc chladné, časté deště jsou pro jízdu na motorce poměrně nepříjemné. Prostě a jednoduše zima se nám blíží a motorkářská sezona končí. Brzy většina motorkářů zaveze své motorky do garáže, vyčistí po sezoně, obstará baterii a přes motorku přehodí plášť, který se stane pro motorku oblečením pro dalších pár měsíců.

Mým bohem se stal AMON!