Ve středu se mi podařilo krásně sesypat počítač a já si uvědomila, že bez toho neumím žít.

Poslední týden neřeším nic jiného než jedno téma: škola. Ano v Pze jsem se nedokázala pořádně odpoutat od všechn písemek a zkoušení, které nás v posledním týdnu postihly nebo ještě čekají.

Před chvíli na mě začala do okna křičet máma:"Běž něco udělat s řízkama nebo se spálí. Běž já nemůžu." ... šla jsem, aniž se zeptala co se děje,ale vzhledem k tomu, že stála u babičina domu lekla jsem se, co se zase stalo. Doufala jsem, že třeba jenom uklízí nebo dělá něco jinýho. Opak je pravdnou. Teď se mamka, Mirek a táta pakují, aby odvezli babičku do nemocnice. Zase!

Za víkend jsem nasbírala zase pár dojmů, které se mi motají v hlavě, ale nějak na ně nemám čas je sepsat do rozumné formy, protože tu v jednom kuse lítám za Suzie. Á, tak se právě odvážila vám napsat vzkaz: fdíííá ěěěšššššššrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr. No přeberte si sami, co vám asi chtěla říci.

V posledních dnech jsem se dověděla spoustu nových a zajímavých informací, pár vám tu napíšu:

Tak jsem se dneska po delší době koukla do kalendáře a zjistila, že do prázdnin už zbývají 2 týdny a pár dnů.

Ač mám na to ještě dost času, měla bych si už upřesnit, co bych vlastně chtěla dělat po gymplu. K tomu se totiž zaměřují i předměty k maturitě a případné semináře do septimy. Nějak se pořád ale nemůžu rozhodnout. Chtěla bych se prostřednictvím blogu zeptat vás, jestli nevíte o nějaké škole. Podmínkou je, aby škola byla v Praze. Zaměžření: psychologie, biologie, literatura, filosofie, částěčně dějepis. Jedno z toho, popřípadě víc ;-).. jsou to předměty, které mě baví a zřejmě z nich budu i maturovat. Ale co dál? Pomůže mi někdo? Poradí?

Kdo si myslíš, že jsi?
Myslíš, že mi můžeš nadávat, ponižovat mě?
A opravdu doufáš, že když mi tohle budeš dělat, že já ti pak budu ve všem vyhovovat?
Myslím, že jsem pro tebe udělala dost, tak proč mi to oplácíš, tak jak oplácíš...
Proč na mě řveš?
Moje trpělivost přetekla, nech mě žít, tak jak já chci...
...nech mi můj vkus, nech mi můj život!
Co ti je do toho, že sedím na netu víc než se bavím s lidmi, zkus si moji situaci.
No jo, nechodím na diskotéky, nevožírám se, tak proto jsem špatná?
Já nechci být jako ty, to ani omylem...
Já ti tvůj život ale neberu, neříkám ti, jak je špatný a odporný ...
Dej mi už sakra pokoj...
Tak dlouho jsem se snažila s tebou vycházet, tolik nocí jsem probrečela ...
Teď už brečím jen výjmečně, když mi zase řekneš něco hnusnýho...
Seš hnusnej tak jenom na mě?
Proč?
Víš co, nech mě bejt, nech mě žít, nech mi můj život, přestaň mi cpát tvoje názory, přestaň mi cpát tvůj život, přestaň mi říkat, jak jsem hnusná, tlustá, namyšlená... DOST!

Všem nezasvěceným: psáno v afektu však pravdivě, jako to cítím, už dlouho... díky že vás mám a že to sem můžu napsat! Že to mám KAM napsat!