Ano už to tak asi bude. Od 8.12.08 si musím dvakrát týdně píchat dávku. Dávky postupně zvyšuju a když dojdu na určitou hranici, tak jdu zas od znova se silnějším roztokem. Píchám si to každý pondělí a čtvrtek podkožně. Ne do žíly!

Máme prázdniny... no a co venku dělat jinýho než hrát si ve sněhu. Pěkně to studí, tak to chce teplejší oblečení... Dneska ráno jsem zjistila, že připadl další sníh. Vstala jsem a šla znovu odhrnovat. Tentokrát to ale nezůstalo jen u odhrnování... začala jsem si dělat hromadu sněhu a příbytek... Ke konci mé práce jsem už sotva zdvíhala ruce ale dodělala jsem to... a tu je výsledek!

Nikdy jsem neměla moc plyšáků. Rodiče mi je nekupovali, zdálo se jim to jako zbytečné vyhazování peněz. Vždycky jsem chtěla mít obrovského plyšáka. To přání se mi už asi nesplní. Jediné plyšáky, které jsem měla jsem zdělila po bratrovi nebo mi je někdo dal. Se mnou v mém pokoji zůstalo jen pár vybraných. Buď jsem je dostala nedávno, nebo pro mě neco znamenají. A teď je ukážu "světu"=vám.

Dnes ráno jsem se probudila, podívala jsem se z okna a můj první dojem byl: "Stále sníh!"

Tak a už toho mám dost....co si moje srdce vlastně myslí?

Vzpomenete si  ještě někdo, co je následující text a kdy vznikal?

Konečně po pár letech se naši rozhodli konečně vyrazit na nějakou dovolenou. Rozhodnutí padlo na Slovensko, protože jsem tam minulý rok byla sama a rodiče se taky chtějí trochu někam podívat a odpočinout.

No tak tenhle tejden byl fakt good... no prostě skvělej.