Nedávno jsem četla návod jak si dát obrázek do pozadí stránky, a rozhodla jsem se, že to také zkusím.

 Kdysi hodně dávno mi na lide.cz napsal někdo, koho jsem zpočátku považovala jen za dalšího, se kterým si budu příjemně psát, ale vlastně se nikdy nesetkáme. To však byla chyba. Psali jsme si, to ano, vždycky jsme si měli co říci a po nějaké době jsem se těšila na první rande.

 Dneska jsem se s mamkou vydala na dámskou jízdu do Pardubic, a tak jsem si řekla, že se při té příležitosti podívám po tom puzzle. Doufala jsem, že v tom city bude nějaké větší hračkářství, kde by mohli něco mít. Nakonec jsem našla, ale výběr nad 5000 kousků byl značně chabý. V tom chabém výběru jsem ale našla můj Východ slunce, dokonce za přibližně stejnou cenu jako je to puzzle nabízeno na internetu, tak jsem se raději moc dlouho nerozmýšlela.

 Můj pokoj je velký, ne je obrovský... prostorný, prostě a jednoduše je to největší pokoj v domě, o tom, jak jsem se k němu dostala snad někdy jindy. Minulý rok se mi podařilo přesvědčit rodiče, že tu růžovou barvu na zdech už nechci, a tak tu mám oranžovou, ale pořád tu něco chybí. Chtěla jsem si hlavní stěnu dát vymalovat, nějaký hezký obrázek by se sem hodil, ale nejsou lidi a peníze. Na Slovensku mě napadlo, že bych si mohla sehnat nějaké velké puzzle a dát si ho na hlavní stěnu (samozřejmě ho nejdřív musím složit, ale to mi nedělá problém).

 Právě jsem odložila světoznámou knížku s názvem TWILIGTH. Někteří to odsuzují, jiní to milují a některým je to úplně jedno. Pro mě je to knížka, která mi připomíná mě samotnou.

 Fotím ráda a často, ale jen málokdy se z toho vyklube něco, co se dá použít, nebo se mi aspoň trochu líbí a povětšinou to stejně není čistý produkt fotoaparátu. V dnešní době hold patří grafické programy k focení, a ačkoliv nejsem odborník vím, že dnes je málokterá fotka čistá. Pro mě aspoň hlásají fakty, že mám jen obyčejný digitál Olympus FE-200 a používám pouze neprofesionální a řekla bych až chabý (oprati jiným) program PhotoFiltre. Můžu se také přiznat k tomu, že jediné co na fotce upravuji je barva a kontrast. Moje fotky tedy nejsou většinou úplně čisté, ale umělé také ne.

Tento článek je psaný dne 3.8.10 kolem 10 hodiny do mobilu cestou na rodinný výlet, proto omluvte text bez háčků a čárek. Při psaní jsem poslouchala písničku Possibility ze soundtracku Twilight: New Moon. Tahle písnička ve mně vyvolává smíšené pocity a vzpomínky doteď...

Dneska jsem po dlouhé době vyšla na náš balkón, a hned jsem zase zašla... utíkala jsem totiž pro foťák...