Blogy Blbne.cz a Svetu.cz budou k 16.08.2025 zrušeny. Díky AI a blokování reklamy nevydělají ani na doménu natož na server. :(
Měli jste možnost všeho nechat a kochat se výhledem na zatmění slunce z práce, v parku, nebo doma na zahradě? Pokud ne, ráda bych vám ukázala jednu fotku, složenou ze tří, která dnešní jev ukazuje.
Dnešní parný den svádí na focení, kde se dá využít jasného světla slunce a hraní si fotografa. Opět jsem na tělo nasadila zasloužilý Biotar 2/58 a přítele jsem donutila vzít si po letech do ruky bublifuk.
Jak jsem avizovala v min. článku, konečně jsem měla možnost vyzkoušet samu historii, aneb objektiv Biotar 2/58.
Ti, co mě trochu znají vědí, že považuju motýli za nádherná stvoření plná krásy, jemnosti, lehkosti a dokonalosti. Jsem prostě motýlová. V ČR je hodně krásných druhů motýlů, ale ti nejhezčí odtud vymizeli, když jsem byla ještě malá a nespočet dalších tu nikdy nežilo. Nikdy jsem nebyla v tropických zemích a nemohla jsem naživo vidět tu opravdovou nádheru.
Kdo chodí do ZOO v zimě? Kdo tam zůstává hodinu po zavírací době? Jo, tak to budu asi já.
Tak ke mě prostě přišla, bez bázně, bez pochybností. Nejspíš chtěla pohladit, pocítit zase trochu lidského tepla, trochu společnosti.
Jak vyfotit vodu, aby byla "rozmazaná"? Jednoduše. Nicméně je k tomu nutný stativ a jelikož jsem jeden takový dostala k narozkám, tak jsem hned vyrazila do terénu. Dlouhý čas, co nejvíc zavřená clona, co nejmenší ISO, pevné nervy a chytré ostření. No a pak už to jelo. Nečekala jsem, že se na poprvé něco povede, ale povedlo. Je co vylepšovat, ale základ bych snad měla.
Včera bylo tak krásně, mrazivě, ale krásně, hlavně v noci. Po náročném dni si člověk zaslouží odpočinek a pokud je to aktivní odpočinek, člověk má z něho větší radost. Takhle jsem se já se svým přítelem vydala večer na procházku po Praze. Nejdřív jsme nevěděli kam jít, ale pak mě napadlo, že jsem už velmi dlouho nebyla na Hradě. Přítel souhlasil a tak nám nic nebránilo sednout do tramvaje a popojet o jednu zastávku. Samozřejmě jsem s sebou měla svého věrného přítele - fotoaparát. V tu dobu už na Hradě byly jen pozdní procházkáři, takže se přijemně chodilo a fotilo. Výsledek opět posuďtě sami.