Včerejší a dnešní akcička opravdu stála za to. Včera jsme se tak nějak vypravili na půlnoční premiéru Zatmění. Film mě moc nenadchl, ale pěkně od začátku. Pro upřesnění. Kino začínalo v 30. 6. 10 v 00:00 hodin. Můj čas odjezdu z domu byl 29. 6. 10 v 16 hodin a příjezd 30. 6. 10 v 6:30...dále pokračování na rockovou mši a předání vysvědčení.

 Pomalu ale jistě se ze mě stává domácí pecivál! Jak je to možné? Dřív jsem byla pořád někde v trapu. V týdnu škola a učení, nebyl čas někam jezdit, ale jakmile začal víkend, vzala jsem si svých pár švestek a odjela do Prahy. A bylo to vážně velmi časté, jednu chvíli jsem tam trávila každý svůj víkend.

 Seminární práce na téma McDonald´s, jen rychlé občerstvení? byla konečně naprosto dokonána, obhájena a na vysvědčení se podíváme jak byla ohodnocena. A aby moje práce tak úplně nepřišla na zmar rozhodla jsem se nějakou část zveřejnit zde na blogu. Je toho bohužel dost, jedna kapitola, kterou jsem vybrala se zkráceně popsat nedá, ale myslím, že právě tahle kapitola je z celé seminárky nejzajímavější. Proto máte-li čas, chuť a náladu pusťte se směle do čtení a třeba i zanechte názor na toto téma.

Dnes je to přesně 68 let od této tragédie. Vím, že jsem psala, že se o tom nebudu více rozepisovat, ale objevila jsem svůj referát z 9. třídy základní školy na toto téma. Musela jsem ho sem dám. Ta vesnice si zaslouží, aby se o ní vědělo více.

 Dnes jsme si jako národ připomněli vypálení obce Ležáků pietním shromážděním v památníku Ležáky. Ležáky byly vypáleny 24. června 1942. Muži a ženy byli zastřeleni a děti odvezli do plynových komor. Celou tragédii přežily jen sestry Šťulíkovy, které v té době pobývaly mimo obec.  Je pro mě velmi důležité si každoročně tuto událost připomenout, protože si vždy připomenu, jací hrdinové v té vesnici žili. Obětovali život nejen svůj, ale i svých rodin pro dobro celého českého národa.

 Byl jednou jeden plyšák-medvídek. Neměl jméno, nepotřeboval ho, protože si s ním nikdo nepovídal. Celé dny ležel na posteli a koukal stále do jednoho místa. Bylo mu smutno a často se přistihl, že jeho myšlenky utíkají do říše fantazie.

 Rozhodla jsem se, že na svoje všelijaké problémy zkusím přírodní cestu, zašla jsem si tedy za odbornicí, která mi dala 100% přírodní věcičky na pročištění organismu a posílení imunity a samozřejmě, začala jsem hodně pít.

 Dostala jsem nesmírnou chuť na jahůdky, a jelikož mi před chvíli bylo oznámeno, že naše jahůdky zdárně přečkaly všechny nepříjemnosti a dozrály, vyběhla jsem ven na zahradu, že si jako půjdu nějaký natrhat a rozplývat se nad jejich úžasnou chutí. Jenže jsem vyběhla na zahradu a strnula jsem. Nejdřív jsem nevěděla, co mě tam zaskočilo, ale pak mě to trklo. Mé oči upřeně hleděly na šňůry na prádlo.