Jo, jo, jak už jsem psala. Jsem sama v Praze. Dneska vlastně celý dopoledne, ale už za chvilku sednu na metro a pojedu ve všemi věcmi do divadla a pak následně na vlak a home! Sice se mi tu líbí, a zjistila jsem, že mně ta samota vcelku vyhovuje, ale doma je doma. Už se těším na svoji postýlku, Suzinku, a svůj počítač.

Ležím sama v cizí posteli, v cizím bytě, v cizím městě. Jsem sama v prázdném bytě v Praze. Připadám si jako kdybych tu žila už dlouho, sama, v Praze. Já se už tady v tomhle cizím městě chovám a cítím jako doma. Dokážu se vyznat v místním MHD, dopravit se z jednoho místa na druhé bez větších potíží. Znám tu pár lidí z celé Prahy. Mám byt sama pro sebe. Je to zvláštní pocit.

Včera jsem musela přerušit svoje učení (který je mimochodem úplně na prd poslední dobou), vzít kbelík od česneku a jít sbírat švestky.

Společně s Draculou > melodie mládí. Já vyrůstala na písničkách Johanky z Arku a Draculovi. Často jsme s mamkou něco kutily a měly jsme právě tohle puštěné. Obě jsme zpívaly aniž bychom věděly, jak Johanka vypadá vizuálně. Slyšely jsme na ni jenom dobré reference, ale já byla malá a mamka už se tam nedostala. Teď jsme dostaly obě šanci. 14. září proběhla premiréra navrácené Johanky z Arku. Neváhaly jsme a při prvním možném termínu jsme vyrazily. Já toho ještě využila jako dárek k svátku. Sledovaly jsme představení a v duchu jsme si předzpívávaly texty, které už jsme tak dlouho neslyšely, ale na které se nedá zapomenout. Vrátily jsme se do minulosti!

Už je to přes dva měsíce, co jsem se naposledy rozloučila se svojí babičkou. Za tu dobu se stalo strašně moc věcí, ale pro mě ta zásadní byla, když jsem si uvědomila, co pro mě babička znamenala.

A další žádost o pomoc a váš názor. Znovu ze školy. Nevím, co si všichni najednou usmysleli a dávaj nám velké projekty. Mě ta škola jednou "zabije"! Dnes jsme si mohli vybrat téma na ZSV. Tento rok budem probírat politologii, tak něco k tomu. Jednoduše řečeno nám pan učitel řekl nějaké země a problémy v nich, které by bylo dobré rozebrat. Tak to tak vypadá, že si vyhradím jeden volný den, jenom na tohle, protože nevím jak s tím hnout.

Já jsem si vybrala stát EGYPT a jeho problémy v politice s turistikou(přístup k turistům, atd.), popřípadě Egypt a střet muslimského a křesťanského světa(myslím, že něco takového povídal), střet civilizací , problém Egypta, který je na dvou kontitentech, Gaza(jakýsi podzemní tunel), a tak dále a tak dále. Chtěla jsem se hlavně zaměřit na ten přístup k turistům, ale jelikož jsem tam eště nebyla, nemohu mluvit ani ze svých vlastních zkušeností. A tak se vás ptám... přičichli jste někdy k těmto tématům? Nevíte někdo o tom něco bližšího, popřípadě nějaké zdroje, odkud bych mohla čerpat?

Budu mít o tom 20 min povídat a už se na to vážně "těším"...ach jo, kdybych o tom aspoň něco věděla...

Sedím si tahle jednou navečír u televize. Papám něco dobrého, sleduji svůj oblíbený seriál, ale něco pořád k té dokonalé pohodičce chybí. Nuceně vstanu a jdu do ledničky...chvíli do ní koukám a pak to uvidím. PÍTÍ... mám na to takovou chuť, že neodolám, vytáhnu z ledničky a už leju do skleničky. Pak se vrátím ke svému oblíbenému seriálu, v jedné ruce dobrota v druhé sklenička a je mi bezva. A teď příjde to nejlepší... otázka pro vás: "Jaký nápoj jsem vytáhla z ledničky?"

Myšlenka na to, že zruším blog mě už pronásledovala mnohokrát. Ať už to bylo způsobeno směškou mých pocitů, prozrazení moc osobních věcí lidem, kterým jsem nechtěla, rázné doporučení mámy nebo i jen to, že spousta blogových "přátel" právě zrušila svůj blog. Jen jednou jsem se vám tu o tom zmínila, ale myšlenek bylo více.