Hups a je to tady? Co? Vážně se ptáte, co je tady? No přeci sobota... stejně jako před týdnem, před 14 dny... a stejně i jako bude za týden a za 14 dnů. Ptáte se, co je na tom? No přeci nic, je sobota. Sobota jako každá jiná. Ale vážně je jako každá jiná? Tomu sami nevěříte, že ne? Každá sobota je originální den. Nebudu se S vámi hádat, já mám pravdu. Žádná sobota není ta samá, stejně jako neděle nemůže být ta stejná neděle co minule. No vážně! Ale no tak už uznejte, že mám pravdu! Ještě stále jsem vás dost nepřesvědčila? Lidi, kde to žijete? Kdy se vám naposledy stalo, že by jedna minuta byla ta samá jako ta minuta předtím...a pak že má být stejný celý den? To je přeci blbost ne? no jasně že to je blbost! Tak už souhlasíte? No konečně, díky za pozornostJ

<<<Pájenka má dobrou náladuJ

-        Kam jdeš?

-        Nikam nejdu?

-        Ale jdeš, to vidím. Neodcházej ještě!

-        Ale já vážně nikam nejdu, copak to nevidíš?

 Dnes se po dlouhém očekávání splnil jeden z mých snů-tandemový seskok. Poukázku na tandem jsem dostala k Vánocům, narozkám, svátkům na milion let dopředu od Nicol, které jsem se jednou zmínila, že bych to chtěla absolvovat. Díky ti nastokrát!

Každý rok se opakuje to samé. Všude jen čtu o tom, jak slečny, dívky a ženy usychají, protože je nikdo nepolíbí pod rozkvetlou třešní. A já už jsem tak suchá, že víc uschnout nemůžu, tak proč to ještě řešit? Pravda, jednu chvíli mi vláhu dodávala korunní Májová, ale to mělo jenom krátkodobý účinek a nestačilo to ani na zregenerování důležitých a základních tkání mého těla a srdce. Proto jsem se pro dnešní rok rozhodla, že to nebudu řešit (no i když, neodolala bych;-)). 1. máje je den jako každý jiný, dnes sobota u mě ve znamení odpočívání. Prožila jsem parádní čarodky v noci v lese a v parku, a to dokonce bez alkoholu se skvělými lidmi, a to všechno mi stačí na to, abych si udržela dobrou náladu min. do pondělí, kdy nám začne perný týden bez možnosti odpočinku. Tak slečny, dívky a ženy...netruchlete, usmívejte se!

 Největší štěstí je vidět nejlepšího přítele šťastného...
... a největší smutek nastává, když vidíte nejlepšího přítele smutného, zlomeného...

-        Věříš v Boha?

-        V Boha? ... Já nevím!

 Chci udělat velkou změnu v mém životě... nebo spíše velkou změnu na a v mém těle. Rozhodla jsem se tak proto, abych zahodila to svoje staré "já" někam hluboko pod povrch zemský. Sice se bojím, že některé změny, které na svém těle provedu budou fatální a budu vypadat ještě hůř než teď, ale změna je život a všechno se má zkusit.

 Proč tak miluju jízdu na motorce? Proč jsem se vlastně stala řidičem tohoto stroje? Není to dlouhá historie. Od malička jsem se otáčela za zvuky motorek, ale po pár neúspěšných pokusech jsem vzdala jezdit po poli na pionýru. Pak jsem dovršila 16 let a maminka mě donutila nastoupit do autoškoly. Ano vážení, donutila... prý kvůli dopravě a cestě do školy. Chvíli jsem se bránila, teď jsem za to ráda!