Ráno jsme vstali kolem 8. Nsnídali, počkali až přijede ocko a jeli jsme na vlak. Tentokrát to bylo horší, protože už jsem věděla do čeho jdu. 6 hodin ve vlak...fuuuuj.
Na středu jsme si řekly, že se trochu vyspíme. Nic méně ani jedné to nedalo a už před 8 jsme byly vzhůru. Následovala snídaně. Dnešek měl být ve znamení rodinného výletu. Vyjela jsme celá rodina ( ne že bych do ní nějak patřila ) do Važecké jaskyňky vápencové. Jeskyně znám už od nás, takže to pro mě nebylo nic nového. Krápníky, kosti medvědů,...
Ráno jsme vstali něco kolem 6. V 7:45 nám totiž jela električka ( nvm jak po česky ) do Starého Smokovce, odkud jsme měli pokračoval pěšky do Tater. Nasnídali jsme se a ocko nás dovezl na nádraží, kde jsme si koupili jízdenku a vyrazili k električke.
Jak už jsem psala, jediná moje dovolená se měla konat na Slovensku. Pozvala mě tam kamarádka z fanklubu, že jako aby jsme se seznámili a já viděla Tatry a vypadla z domu. Okamžitě jsem souhlasila a opravdu jsem se těšila. Jediné co mě kazilo náladu, bylo slibovaných 6-7 hodin ve vlaku. Ale i to jsem přežila. Stálo to za to. Prostě jsem ráda, že jsem jela a jela bych klidně znovu.
Konečně jsem zase rodiče někam vytáhla. Máme takový zvyk, že za prázdniny musíme alespoň jednou do nějakých skal. Tento rok padl výběr právě na Adršpašské skály. V nich už jsem jednou byla ale proletěli jsme je strašně rychle díky nedostatku vody, takže jsem si odpřísáhla, že se sem musím někdy vrátit.
Jak už jsem sem na blog psala, čekala mě výprava na školní výlet. Nechtělo se mi moc jet ale nakonec se mi to líbilo ( jako vždy když se mi nechce ). Náš cíl byly BLATINY, je to kousek od rekreačního centra Milovy. Vůbec jsem nevěděla co od toho čekat.
Tak jsem si dnešek zas parádně užila. Jela jsem totiž zase do Prahy ( jak jinak ). Původně jsem tam jela za účelem nervově se zhroutit, protože jsem se měla dozvědět něco... no prostě něco. Díky tomu, že jsem to ale už dlouho dobu tušila, tak jsem se na to doma psychicky připravila. Přesto jsem měla slzy na krajíčku ale převládá radost z toho, že je někdo šťastný a to je přece hlavní! Jsem ráda, že je to tak jak jsem původně myslela ale mám z toho i trochu strach.
Poslední dobou jsem v Praze byla velice často ale to se teď díky finanční stránce asi rapidně změní. No naposledy jsem tam byla včera. Můj hlavní cíl byla opereta Čardášova princezna.
